Anotace: Před několika lety bylo "téma týdne" měsíc, či přímo měsíční svit a mě napadl tento kráťoučký příběh..
Otevřelo se okno a ona vyskočila ven na střechu. Byla chladná zimní noc. Nesněžilo, ale celá střecha, zahrada i okolí bylo pokryté bílou peřinkou.
Zase přichází to podivné období. Vždycky se doma seběhne moc lidí a ona takovou velkou společnost moc nemusí. Musí hledat úkryty a nebo chodit ven, ale tam je teď už čím dál větší zima.
Přerušila myšlenku a vydala se přes střechu na druhou stranu. Seskočila na střechu boudy a potom ladně přistála na plotě. I když trochu klouzal, byla schopná se na něm udržet. Na jeho konci seskočila a pelášila přes ulice. Nikdo tu nebyl, nejezdila auta, jen okna svítila. Viděla siluety lidí. Některé z nich dokonce rozpoznávala. Světýlka na střechách a v oknech divoce blikala. Když se ohlédla na jejich dům, byl nějak moc smutný, nebarevný.. Nic moc.
Šla dál sněhem a zanechávala za sebou otisky tlapek. Vyhoupla se na další plot, hbitě ho přeběhla a na jeho konci hupsla do tmavého lesa. Sněhu tu bylo jen málo, protože stromy mu překážely v cestě. Musela dávat pozor, aby nezakopla o kdejaký kořen a aby náhodou nespadla do nějaké díry zasypané jehličím a sněhem. Kamení studilo a klouzalo, ale to jí nezastavilo. Konečně uviděla světlo, které znamenalo, že palouček už je nadohled. Ostatní už tu byli a koukali do svitu měsíce. Zastavila se a také neodolala pohledu. Světlo se odráželo na její černé srsti a stejně tak na srsti všech ostatních. Stáli v kroužku.
moc hezký, škoda že k tomu neni pokračování, zní to celkem dost zajímavě ;)
11.11.2016 22:53:13 | DigBallz
Děkuji :) Někdy přemýšlím, že bych tyhle krátké věci rozšířila, ale trochu se bojím, aby pak neztratily kouzlo... Možná to jednou přijde, ale nebudu radši nic slibovat :)
12.11.2016 16:53:06 | shiraelizabeth
mohla bys to zkusit jen u jedný jako pokus a uvidíš jak to dopadne ;) z tohodle by byl super příběh :)
12.11.2016 19:54:10 | DigBallz