To jsme přece my dva..
To jsme přece my dva..
Anotace: ....Pomyslný zásah do středu dění...to už bylo a zase bude....to jsme přece my.....všichni ve společném rytmu.....
Od té doby jsem se toho už dost naučila,jako třeba výsostnému umění koncentrace
a spočinutí v klidu,aby se probudil a rozpohyboval svébytný "vnitřní kompas".
Ovšem ještě toho bylo dost přede mnou.Dost,co čekalo na znovunabytí.
Rozhlédla jsem se,tento jiný způsob vidění nebylo tak jednoduché si osvojit.
Každý jsme stál v jiném časovém poli,v jiné "tekuté"vrstvě.Před nevyhnutelným
zrychlením došlo ke zklidňujícímu zpomalení,svým způsobem to byl něco jako nádech
před hlubokým ponořením.V tom jsme se mimoděk ohlédli,jakoby s našimi hlavami
někdo záměrně otočil a naše pohledy se střetly.
Seběhlo se to tak rychle,že jsme si nestačili nic uvědomit obvyklým způsobem,nebylo
to vyvolané,ale vyvolávající.
To nebylo spojení,ale prolnutí,něco navždy zapamatovatelné,vepisující se do všech
buněk našich těl,ale ne jako myšlenka,ale jako prožitek,pocit nebo uvědomění si,kdy
z nejvyššího stavu nouze stává se extatické rozpouštění se do světelné substance,
která intenzivně vyzařuje a v dané chvíli v tom nepolevuje.
Bylo to tak rychlé a impulsivní,při tom souladné....otočení,střetnutí,spojení,prolnutí,
vyzáření a nakonec nepopsatelný klid,pokojná soustředěnost a probuzení se něčeho
veskrze nekonečně oživujícího a léčivě osvobozujícího .
V nestřeženém okamžiku na střeženém území.A mapa Srdce se proměnila, vepsala si.
Už vím,i Ty už víš a víme to odedávna,víme,co máme dělat,už dávno,prolnutí
to jen připomělo,zvědomilo a při každé další vlně to zesílí a pak se to rozprostře....
Poznáme to,poznáme se,i když to není až tak důležité.
Důležitý je společný rytmus............
Komentáře (14)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskNepostihnutelné, a přesto jsi to postihla... Až na druhé čtení a s přispěním komentářů jsem to své čtení jaksi víc uchopil a zvnitřnil se do těch vzácných momentů, které někdy nevysvětlitelně zajiskří a zažehnou věčný plamínek... A opravdu se usmívám, jak poznamenala Vivien - o těch proměnách to je asi vždy a je fajn, když nastanou :-)
03.02.2022 10:23:16 | Amonasr
...Zrovinka u Tebe Pepo jsem ráda,že sis tam to "něco v průhledu"našel a že si mi to sdělil......děkuji....Ji./úsměv/
05.02.2022 10:20:38 | jitoush
pří čtení jsem se úplně rozpustil...no a kdo mě teď dá do kupy...:-)
01.02.2022 19:51:43 | Danger
...Však Ty se zasejc zformuješ.....rozpuštěný,to je ještě dobré...to kdybys byl vypuštěný,to už by si se jen někam vléval......Co se rozpustí,zasejc může ztuhnout......zvláště když je Hromniční zima.....Ji./úsměv/
A nechat se unést...to byl účel tohoto dílka...prostě se rozpustit a zasnít..../úsměv/
01.02.2022 21:06:22 | jitoush
:-) no dobrá, tak já to tedy zkusím...
02.02.2022 22:25:45 | Danger
Často si říkám, co to je, ta meditace, osvobození od vjemů světa a jen soustředění (pro mě) do neznáma, ke svému já, ke své podstatě. Přiznám se, neumím to. Nenaučil mě to ani můj bývalý přítel, učitel jógy, pravda, nebyla jsem hodným žákem, a na hodinách spíše rušivým elementem, právě pro onu mou "problémovost" jsme došli k poznání spolu cokoliv jiné, jen ne jógu. Umím si představit polibek oceánu, umím cítit slanost na rtech, dokonce i mořský vánek, ruce muže, zpěv racků i polední fatamorgánu, jen pokud si ji nenahmatám, neochutnám, neucítím, žádný šestý smysl mi nenavodí tu slast, a pomyslný zásah, se dostaví zřídkakdy. Pakliže ale ano a stane se, je to velké. Děkuji ti, žes publikovala tuto miniaturu, prozaickou jen žánrovým pojmenováním, protože tohleto umět, prozaické není, to je, s laskavým dovolením čtenáře, velkolepé. Máš můj velký obdiv a uznání jitoush.
A teď, když to čtu už asi potřetí, musím odlehčit a sama sobě se zasmát, že jsem asi opravdu přízemní. Představila jsem si totiž "malou smrt". No nezasloužila bych? Ano, raděj jdu .. Amonasr by se teď asi pousmál, jak se čtením báseň mění ...
31.01.2022 17:04:25 | Vivien
....Děkuji Ti Viv,jak si se tak nějak po svém vnořila do mého textu,ano,Amon má pravdu,se čtením každého z nás se vše pootočí pokaždé jinak a jinam.....Ani já neumím meditovat tak,jak se o tom zmiňuješ a umění soustředění si s meditací nespojuji,ve smyslu,že by se to zcela krylo......i když do ní patří.....Jsem rozevlátá svým způsobem,tak pro mě je už dobré,když se snažím plně soustředit na to,co zrovna dělám....i to je vlastně meditace...
Ale v tomto kratičkém textu vlastně jde o vyjádření něčeho jiného,ale nemá smysl to dovysvětlovat...../úsměv/...ať si každý tvoří to své....A nejsi vůbec přízemní,kdo tvoří z fantazie se vždy tak trochu "nadnáší"..../úsměv/.....K té "malé smrti"to má blíže....to je totiž spánek,tak v něm se my "odcházíme" napájet......a společný rytmus...to je Láska ,ovšem v daleko širším smyslu slova,než jak jsme zvyklí o tom uvažovat......to spojení jsem někde zachytila a souzním s ním.....Ji./úsměv/
31.01.2022 18:12:36 | jitoush
Krásná od tebe věc, povedla se ti .)
31.01.2022 15:33:48 | Constantine
...Děkuji,že si se vnořil.....do mého proudu.....Ji./úsměv/
31.01.2022 18:13:12 | jitoush
Je důležité aby byly dva naladění na stejnou vlnu, pak může pracovat chemie. Také jsem ráda četla děkuji :)
31.01.2022 07:08:45 | Marry31
.....V určitém rozpomenutí si už toto pomíjí...je to hlubší naladění....děkuji za přečtení....Ji.
31.01.2022 11:41:09 | jitoush
Navodila jsi mi
Uvolňující pocit
až odevzdávající
opadne to zbytečné
a rozpouští se veškerý
obavy i strach
s jistotou víme
že se vše děje tak, jak ma být.*
Jituško máš to jak pletenou šálu
a ty utažené se pomalu začínají
uvolňovat..očko po očku
obalila si celé tělo
do hřejivého obejmutí.
Ráda jsem četla:)
Za společný rytmus srdce tluče.
Kéž jej máme a zažíváme.
30.01.2022 23:02:40 | jenommarie
...Milá Mmary,jsem ráda,že to právě takto na Tebe zapůsobilo....snažím se "obalovat"i samu sebe......Ji./úsměv/
31.01.2022 11:43:32 | jitoush
Já TI také moc děkuji a přeji jen to nejlepší, ať se TI daří ** mít vše v pohodě Jituško;) hezký den
01.02.2022 13:32:20 | jenommarie