Poté 2.část

Záchraný tým vyjel už před několika hodinami. Ben se pomalu probouzel, na dveřích Hell House se objevila cedule s nápisem ZAVŘENO a slušní lidé vycházeli ze svých bytů, domů a stanů. Ti méně slušní se tam naopak vraceli.

xxx

Ben vstoupil do stanu Briana Cooleta.
,,Zdravím.´´ pozdravil Coolet, zvedl se od stolu a vykročil k Benovi. ,,Hledáte práci nebo jste se stratil?´´
,,Hledám práci...´´ odpověděl Ben. ,,..., ale nechci cokoli. Měl bych konkrétní představu.´´
,,A to?´´ Brian se vrátil na své místo.
Ben na chvílí mlčel, aby sám sebe ujistil, že je to správné rozhodnutí. Až pak odpověděl: ,,Chtěl bych k domobraně.´´
,,Aha. No a jste si tím jistý?´´
,,Už jsem se rozhodl.´´ odvětil a málem si na to i dupl.
Brian si promnul bradu, pak krk. ,,No... jak bych to jen řekl... Všude je sice psáno, že domobrana bere pořád, ale pravdou je, že od nich už dlouho nikdo nezemřel a vedení tábora nemá tolik bodů na vyplácení zbytečných... zaměstnanců.´´
,,Aha... no, tak já půjdu.´´ Ben se otočil a už přemýšlel jak bude bratrovi připomínat to, co mu říkal když ho vyhazoval.
,,Počkejte. O jinou práci by jste zájem neměl?´´
,,Poslouchám...´´
,,Včera kolem páté odpoledne nám volal sousední tábor, že se u nich uchlastal jeden z našich zásobovacích řidičů. Potřebujeme náhradu.´´
Ben na chvíli přemýšlel, jestli se má přiznat, že v životě auto neřídil, natož tak dodávku plnou nákladu. Po pár vteřinách však nutkání zahnal a na nabídku přikývl.
,,Dobře. Za hodinu si pojedeš s veteránem Ruslanem pro auto do tábora Safety. Oproti Peace je to obrovskej tábor. Budeš překvapenej.´´
,,Už za hodinu?´´ udivil se Ben.
,,No, jestli tu práci nechceš, pošlu tam Ruslana samotnýho a ten už tam někoho najme.´´
,,Ne, beru to. Jen že jsem nečekal, že to bude tak rychlý.´´
,,To chápu.´´ Brian se usmál a ze šuplíku u stolu vyndal pracovní smlouvu. Něco vyplnil a pak ji pošoupl směrem k Benovi. ,,Budu potřebovat váš podpis.´´

xxx

,,Chtěl bych si koupit zbraň.´´ řekl Ben, když stál u pultu v prodejně střelných zbraní.
Prodejce si Bena změřil pohledem. ,,Vám bych doporučoval brokovnici. Pro muže vaší postavy je to přesně to pravé.´´
Ben se na chvíli zamyslel, kolik by mu byl bratr ochoten půjčit.
,,Tak co? Mám vám vybrat brokovnici?´´
,,Ehm... Ne. Obávám se, že mé finanční prostředky... no prostě nejsem zrovna nejbohatší a zbraň potřebuji jen pro jistotu. Neplánuji ji používat nějak zvlášť často.´´
,,Aha...´´ prodejce si ho ještě jednou prohlédl. ,,Tak kolik přesně máte bodů?´´
,,Něco málo přes padesát.´´ když to Ben vyslovoval, cítil se docela trapně. Kdyby většinu peněz včera večer neprochlastal, mohl by si dovolit něco lepšího. Až teď se zamyslel nad tím, jak mohl propít sto bodů za jednu noc. Určitě musel platit za celou hospodu.
Prodavač sotva zadržoval smích. ,,No, to opravdu nejste nejbohatší. Uvědomujete si doufám, že střelné zbraně jsou dražší než hodně levné?´´
To Ben úplně nepochopil.
,, Aby jste věděl, že nejsem hajzl, dám vám tuhle starou vlastnoručně vyrobenou zbraň. Ale je jen na jeden 9mm náboj a není zrovna spolehlivá.´´ řekl prodejce a položil na pult plastovou trubku se spouští a kohoutkem.
,,Tu jste vyráběl sám?´´ ušklíbl se Ben.
,,Tak berete to nebo ne?´´
,,Myslím, že užitečnější by mi byl i příborovej nůž.´´ Ben stále sledoval zbraň, která vypadala, že se po prvním výstřelu rozpadne.
Nejdřív prodavač vypadal, že se naštve, ale po chvíli úplně otočil a s úsměvem vyhrkl: ,,No že chcete nůž jste měl říct hned. Nějaký levnější tu pro vás určitě najdeme.´´ sehnul se pod pult a následně na něj položil několik kuchyňských a pár narezivělých loveckých nožů. ,,Tak kterej? Kuchyňský za pět až deset bodů, lovecký za patnáct až šedesát bodů.´´

xxx

,,Připravenej na dvaceti čtyř hodinovou jízdu?´´ oslovil Bena ze sedadla řidiče bezmála sedmdesáti letý muž s krátkými šedivými vlasy a hustým plnovousem.
,,To pojedem dvacet čtyři hodin?´´ Ben si uvědomil, že si sebou nevzal vlastně vůbec nic, samozřejmě krom oblečení, které měl na sobě, a nože, který si před chvílí koupil.
,,A cos čekal? Když najdeme dobrou cestu, bude to rychlejší, ale moc na to nespolíhej. A po plus mínus dvanácti hodinách mě vystřídáš. Za pomoci několika druhů léků, které ti pak ještě ukážu, sice vydržím bez problémů vzhůru celou cestu, ale chci se podívat, jak ti to půjde. Dodávku na zpátek už budeš totiž řídit sám.´´
,,No, s tím se dalo počítat.´´ odvětil Ben a nasedl. ,,Můžeme jet?´´

xxx

,,Plukovníku, ozvala se nám záchraná jednotka. Našli tábor a potřebují abychom jim poslali transportéry pro přepravu padesáti až šedesáti lidí.´´ oznámil McAnzey Jearbachovi.
,,Tak na co čekáte? Ať už jsou na cestě. A připravte nějakou místnost, do které ty nově přivezený zavřeme, aspoň než se ujistíme, co jsou zač.´´
,,Rozkaz, pane!´´ McAnzey se otočil a odběhl plnit povinosti.

xxx

Ruslan a Ben byli na cestě už sedm hodin. Do teď cesta Benovi utíkala docela rychle, ale čím víc se blížila chvíle, kdy se s Ruslanem vymění a bude kličkovat mezi ostrými kameny a troskami on, on, který nikdy nedržel volant v ruce, tím víc byl nervóznější a cesta utíkala ještě rychleji.

xxx

,,Tak, tady to vypadá docela klidně.´´ řekl Ruslan a zastavil. ,,Vystup si. Přehodíme se a budeš řídit.´´
Ben se pokusil udusit nervozitu a pomalu otevřel dveře. Ruslan už stál venku.
Když oba auto obešli a nasedli, Ben se nejistě rozjel. Kdyby Ruslana hned od začátku pečlivě nesledoval, ani by nevěděl jak.
,,A drž se pořád směr sever.´´ připomenul Ruslan. ,,To je jedna z výhod toho, že neexistují silnice. Aspoň nemusíš tak často odbočovat...´´ dodal více méně pro sebe. Pak se pohodlně opřel a už jen tiše sledoval okolí.

xxx

Po hodině jízdy se do toho Ben už docela dostal, přesto stále upřeně sledoval cestu a bál se uhnout pohledem třeba jen na vteřinu.
,,Za chvíli budeme u průsmyku. Tam si dávej pozor. Cesta je tam úzká sotva na tři dodávky vedle sebe a když by ses něčemu vyhýbal moc z ostra, mohli bychom narazit.´´ upozornil Ruslan.
Ben jen přikývl a plně se soustředil na řízení.
Přesně jak veterán řekl, dojeli za chvíli k průsmyku. Prvních asi sto metrů bylo naprosto bezproblémových. Bylo vidět, že cestou se poměrně často jezdí a většina věcí, kterým by se musel Ben vyhýbat, byla odstraněna ke kraji. Ale pak se ve světlech začal rysovat zával vysoký asi metr. Kupodivu nebyl jen kamený.
,,Sakra, co to má být? Kterej kretén to sem dal. Zastav!´´ rozčílil se Ruslan.
,,Objedeme to jinudy?´´
,,Zbláznil ses?´´ Ruslan si odepl pás a sáhl do přihrádky pro revolver. ,,Projedeme to. Počkej tady, pro jistotu to omrknu a pokusím se to odstranit z cesty.´´
Pořád ještě nebylo moc dobře vidět, z čeho zával je.
,,Nevím jestli je to dobrej nápad.´´ podotkl Ben, ale to už byl veterán na půl cesty u závalu.
,,Do prdele. Nechal jsem si v autě brýle.´´ mumlal si Ruslan pro sebe a pomalu a obezřetně se přibližoval.
Ben nervózně poklepával na volant.
Najednou se Ruslan zastavil. ,,Sakra, jsou to mrtvoli a pár šutrů!´´ zavolal na Bena. Docela ho uklidnilo, když mezi lidskými těli uviděl i tělo psa. Už se bál, že to tu nachystali mutanti. ,,Nejspíš to sem nastražili nějací vyhnanci co mají hluboko do kapsy. No, ale už tu snad nebudou. Stejně raděj přijeď blíž a buď ve střehu.´´ znovu zavolal.
Ben ještě víc znervózněl a přemýšlel, jak by se s kuchyňským nožem ubránil. Pomalu se rozjel směrem k zátarasu.
Těsně před tím, než dodávka zstavila, vyskočil od někud atlet a povalil Ruslana. Než se Ben nadál, vyřítilo se z poza závalu dalších pět nakažených a ze zadu bylo slyšet spoustu rychlých kroků.
Veterán křičel pod návalem mutantů, kteří se zatím soustředili jen a pouze na něho. Ben zaraženě seděl a rozhodoval se, zda mu má pomoct. Jistě, s kuchyňským nožem by toho moc nesvedl, ale aspoň by se nemohlo říct, že se nesnažil. Myšlenku, že hrdinsky vyskočí z dodávky a již teď rozsápaného Ruslana zachrání, zahnal až ozářený, který přiběhl ze zadu a vší silou udeřil do dveří spolujezdce. Ty se mírně promáčkly.
Ben sešlápl plyn až na podlahu, pevně sevřel volant a s kříkem prorazil jak skupinku mutantů, tak zátaras.
Ozáření za autem běželi ještě pěkný kus cesty a to jel Ben na plný výkon.
Když vyjel z průsmyku a ve zpětném zrcátku již nebyl vidět ani jeden vytrvalec, strach opadl. Ovšem šok zůstal.

xxx

Safety byl opravdu obrovský tábor. A oplocení i budovy byly mnohem hezčí a kvalitnější než v Peace. Už z dálky byly vidět neony kasína. Otvírání brány bylo obzvláště efektivní. Houkala a blikala světla, brána se otvírala automaticky do strany po ocelové koleji.
Ben zajel do vnitř a brána se znovu začala zavírat.
,,Neměli jste být dva?´´ divil se jeden z vojáků hned za bránou.
Ben, už ne tolik v šoku, se otočil na vojáka. ,,Měli...´´
,,No, ostatně, co je mi do toho.´´ usmál se voják. ,,Tak jeť dál po hlavní a pak odboč podle směrovky ke skladišti. Nech tam auto ať tě naložej a zajdi do baru U Mutanta. Vyřídíš pár věcí týkající se smrti toho co tu byl před tebou.´´
Ben přikývl a odjel.
Přesně podle pokynů zahnul u směrovky do prava a po pár minutách přijel až ke skladišti. Několik mužů, kteří na něj očividně čekali, vykročilo k dodávce. Bez zeptání otevřeli dveře nákladového prostoru a začli vynášet prázdné bedny. Jeden z nich se zastavil u Bena a jen mlčky čekal.
,,Prosím?´´ zeptal se nejistě Ben.
,,No teď by jste mi měl navalit prachy. Určitě je váš tábor poslal.
,,Eee....O ničem nevím.´´
,,Tak se koukněte do přihrádky nebo třeba pod sedadlo. Máme od vašeho tábora příkaz auto naplnit a určitě by nám to neříkali kdyby neposlali peníze.´´
Ben otevřel přihrádku. Tam peníze nebyly. Potom nadzvedl sedadlo spolujezdce, jak mu skladník poradil. A skutečně, pod sedadlem byl papírový pytlík s paklem peněz. ,,To bude asi ono...´´ vystrčil Ben peníze již staženým okénkem.
,,Jo, to bude. Tak zítra kolem osmé ráno si pro to auto můžete přijít.´´ muž převzal peníze a vrátil se k práci.
,,Promiňte, ještě něco.´´ zavolal na něj Ben, když si vzpomněl, že se v cizím táboře vůbec nevyzná.
,,Hm?´´ otočil se na něj znovu ten samý muž.
,,Nevíte, kde je bar U Mutanta?´´
,,Jo, to vím, ale do toho pajzlu raději nechoď. Pokud chceš někde zabít čas, radím ti hospodu U Krkavce. Ta je...´´
,,Ne, zajímá mě jen bar U Mutanta.´´ zarazil ho Ben.
,,No dobře.´´ odvětil. Pak popsal Benovi cestu.

xxx

U Mutatnta to vypadalo podobně jako v Hell House. Pár stolů, pár židlí, šero, hudba a zatmavená okna. Ben šel rovnou k baru. Neměl v plánu se tu zdržovat, chtěl se ještě prospat. Díky práškům, které mu Ruslan dal, sice únavu necítil, přesto byl přesvědčen, že by se vyspat měl. Nemůže být přece zdravé přežívat na chemikáliích.
,,Co to bude?´´ zeptal se barman poněkud nezvyklým, až příliš nadšeným tónem.
,,Jsem tu kvůli tomu mrtvému.´´
,,A jakýmu? Tady jich týdně zdech....umře.´´ pořád ten strašidelně nadšený tón.
,,Zdá se, že nemáte moc velkou úctu k lidem.´´ Benovi se začal barman docela hnusit.
,,A proč bych měl? Deně jich umře v pustině tolik... pak slovo smrt ztrácí váhu.´´
,,Raději nad tím nebudu přemýšlet.´´ oklepal se Ben. ,,Jsem tu kvůli zásobovači z Peace.´´
,,Jó, kvůli tomu co se uchlastal. Teda řeknu ti, ten toho do sebe nalil. Myslel jsem...´´
,,Detaily mě nezajímaj.´´ zarazil ho Ben.
,,Fajn. Tak pojď za mnou. Jeho tělo je ve sklepě mezi ostatníma.´´
Co? Oni hážou mrtvé do sklepa? To už byl opravdu vrchol. V Peace je aspoň vyvezou z tábora.
Když barman otevřel ocelové dveře od sklepa, Benovi se okamžitě navalilo. Zápach to byl nehorázný.
,,Zvracej do kýbla tadyhle v rohu.´´ braman s úsměvem kopl do kbelíku přetékajícímu něčím opravdu nechutným. Těžko říct jestli to byly jen zvratky.
Ben se nenechal dlouho pobízet.
,,Podle toho, jak se na tebe dívám, ti ho mám asi zabalit, že?´´ barman vstoupil do místnosti ve které na sobě leželo pět lidských těl. Hned u dveří vzal igelitový pytel a dřevěnou tyč, kterou následně odstrčil mrtvého na vrchu hromady.
Ben to znovu nevydržel a pozvracel levý roh místnosti.
,,Nemusíš tu stát se mnou, jestli ti to nedělá dobře. Počkej na mě nahoře u baru.´´ řekl barman, když soukal tělo řidiče do pytle.
Na tuhle větu Ben čekal. Vyběhl po schodech nahoru. Až teď pochopil, co to doopravdy znamená pajzl. Měl poslechnout toho chlápka, co ho u skladiště varoval, a na celou záležitost s mrtvým řidičem se vykašlat.
Po pár minutách vyběhl ze sklepa i barman. Bena zarazilo, že si ani neumyl ruce. No, snad bylo umyvadlo někde ve sklepě a jen si ho před tím nevšiml.
,,Máš ho venku za hospodou. Nezapomeň si ho odvést.´´ usmál se barman na Bena. ,, Dáš si něco?´´
Ben neodpověděl, zvedl se ze stoličky a vyšel ven. K baru U Mutanta už se v životě nepřiblíží. Jen doufal, že takové není celé město. No, pro jistotu přespí v autě.

xxx

Za několik hodin Bena probudilo klepání na okno.
,,Máte to naložený a odbavený. Jen budu potřebovat podpis a můžete jet.´´ spustil skladník a zamával popsaným papírem.
Ben podepsal co měl a nastartoval. Stavit se pro mrtvolu ho ani nenapadlo. Chtěl z města co nejrychleji vypadnout.