O blbech a neblbech (a nejen o nich)

O blbech a neblbech (a nejen o nich)

Anotace: Všechno už tu bylo, je a bude – třeba jen trochu jinak, ale vlastně stále stejně. Což ale není výraz skepse, nýbrž střízlivého optimismu. ;-)

O blbech a neblbech (a nejen o nich)

 

Od nepaměti si starší generace stěžují na ty mladší, že si ničeho neváží, nemají tu správnou výchovu, jsou horší než předchozí, nevyznávají žádné hlubší hodnoty a tak dále a tak podobně. Zkrátka, že ty nastupující generace přivedou jistojistě svět ne-li rovnou do záhuby, tak alespoň na její pokraj. Ne, že by jeden dnes okolo sebe neviděl řadu symptomů toho blížícího se konce světa, ale kdyby to mělo být způsobeno tou neustále se zhoršující úrovní nastupujících generací, tak bychom se toho hypotetického konce světa neměli ani šanci dožít, protože by nastal už před pár tisíci let a my bychom se ani nenarodili.


Jsou ale i zcela protichůdné názorové proudy, které vidí velkolepou budoucnost lidstva v postupné demokratizaci života, růstu blahobytu a tím i přístupu ke vzdělání. Jakoby vzdělání a demokracie měly postupně většinu lidských jedinců přetvořit v jakýsi ušlechtilý druh, který díky své vysoké kultuře, znalostem a humanismu nakonec vybuduje ráj už na Zemi.

Že i tato představa jaksi nedochází svého naplnění, je zcela zřejmé, když si člověk přečte cokoliv od dřívějších autorů či zabrousí do historie a podívá se na současný svět reálným pohledem. Lidská společnost je svými vzorci jednání a chování prakticky stále stejná, větší blahobyt a vzdělanost rozhodně nedělá lidi lepšími, než byli kdykoliv v minulosti. Že se mění formy, to je jiná věc – dnes ti největší zločinci nemusí nikoho podřezávat (aspoň zpravidla), aby se domohli na úkor druhých pohádkového majetku, mají na to mnohem sofistikovanější metody a ještě se nechají nazývat politickými či hospodářskými „elitami“, mnozí duchovní trpaslíci jsou oslavování jako celebrity, zatímco skuteční géniové ducha žijí většinou kdesi v ústraní a kromě pár zasvěcených o nich skoro nikdo neví, skutečná kultura se v divadlech či televizi téměř nepěstuje, protože na ni skoro nikdo nechodí. Buďto se hrají přihlouplé americké konverzačky či recyklované muzikály pro masy nebo se naopak dělá „avantgarda“, která umožňuje poměrně početné skupině snobů se tvářit jako něco výlučného, protože jedině oni „rozumějí“ tomu, co běžný smrtelník nikdy nepochopí. No, skutečně nepochopí, protože to ani sám „avantgardní“ autor zpravidla zřejmě netuší, co vlastně v záchvatu jakéhosi vyššího vnuknutí stvořil – víc než myšlenka se totiž cení „novost“, moment překvapení, prostě cokoliv, co ještě může někoho šokovat, zkrátka čím větší hovadina, tím se to lépe adoruje jako cosi vysoce uměleckého. V tomto směru má zejména výtvarné umění obrovský náskok před ostatními múzami, dokonce se na tom živí početná vrstva nejen samotných „umělců“, ale i kurátorů, kritiků, novinářů, kteří stádním instinktem následují své globální ikony v rozhodování a předkládání masám, co je vlastně „in“.

Ale jak už jsem napsal výše, to všechno už tu bylo, je a bude. Představuju si to tak, že skutečně noblesních, moudrých a ušlechtilých lidí je vždy jen poměrně úzká vrstva ve společnosti, naprostá většina jsou pak zcela průměrní lidé, jejichž největší starostí bylo kdysi, jak vůbec přežít, což se dnes pouze změnilo v mantru, jak svůj život co nejlépe zkonzumovat. A pak je tady vrstva manipulátorů, kteří to s tou šedivou masou umějí zkoulet tak, že na ní velmi úspěšně parazitují, rozmnožují svůj majetek a svoji moc a občas se požírají navzájem. Ti už nejsou motivováni obyčejným konzumem, ale Konzumem s velkým „K“, to je totiž ten nejvyšší novodobý Bůh. Ke kultuře ale tito lidé nemají o nic blíž, než přidavači na stavbě, ledaže se chtějí předvést se svými mladými partnerkami, jejich róbami a šperky někde na plesu v opeře nebo na nějaké mediálně dobře vyfutrované snobárně jen pro zvané.

Nad tím vším nemá smysl se nějak rozčilovat, jako nemá smysl se rozčilovat nad tím, že ráno vyjde slunce a večer zapadne, či že občas prší. Do takového světa jsme se jako lidé narodili a proto nemůžeme třeba žít v moři jako ryby, když nemáme žábry. Stejně si ale myslím, že v poměru k počtu obyvatel stále a víceméně konstantně převažují ti, kteří dokáží používat svůj „selský rozum“ a nenechají se opít rohlíkem, jen prostě nejsou tak hluční jako ti, kteří mají potřebu se stádně přimykat k těm, kteří jsou zrovna na výsluní. Mám-li parafrázovat myšlenku Jana Wericha, kterou jsem odposlechl v nedávném TV dokumentu – blb se blbem nestal, protože se už jako blb narodil, blba zkrátka nelze předělat. Ono to možná nezní moc optimisticky, ale je v té zkratce řečeno vše – mnohem víc, než to na první pohled vypadá. A je v tom samozřejmě i ten optimismus. Když se pravidelně rodí blbci, tak se stejně zákonitě rodí i neblbci. A troufám si říct, že ten poměr bude zhruba stále stejný, jako před tisícovkami let. A jako ve všem i zde záleží především na úhlu pohledu – není lepší se radovat, že je okolo nás stále poměrně hodně neblbců a že jich dokonce neubývá?

V Praze 21.1.2012 (drobně upraveno 18.3.2013)

Autor Amonasr, 18.03.2013
Přečteno 1023x
Tipy 19
Poslední tipující: Vivien, Jeněcovevzduchukrásného, dead-head, .K.r.i.s.t.y., Sio, Aťan, Robin Marnolli, Inna M., Joe Vai, Damian, ...
ikonkaKomentáře (21)
ikonkaKomentujících (8)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

A to je pro autora příjemné zjištění, i po létech...

28.06.2020 11:56:39 | Vivien

líbí

No jéje... ;-))

29.06.2020 11:05:53 | Amonasr

líbí

Opět stále aktuální úvaha k zamyšlení. Navíc vícerozměrná, to se mi líbí. Naštěstí si každý může zvolit, zda zůstane v šiku vleklého manipulovatelného stádečka či půjde vstříc "sobě rovné" moudrosti s bonusem ji ještě poposunout za hranice vlastního poznání. Ráda jsem četla Josefe, ostatně tvoje úvahy nejsou žádné mlácení prázdné slámy, a proto maji takovou odezvu v komentářích.

27.06.2020 18:31:37 | Vivien

líbí

Milá Vivien, opět jsi mi udělala radost, že jsi zabrousila už skoro do historie - je možné, že jsem na Literu už tak dlouho? ;-)) Hlavně se ale raduji z toho, že mi rozumíš, resp. že si rozumíme. A s potěšením navíc zjišťuju, že jsem zřejmě docela konzistentní, protože tuhle úvahu už jsem po těch letech četl, jako by ji napsal někdo jiný, a přesto jí i já stále ještě rozumím a nic bych na ní neměnil :-))

27.06.2020 20:52:21 | Amonasr

líbí

To co jsi napsal, je opravdu moudré.Tvé úvahy opravdu stojí za to číst, jelikož zaujmou právě tou vrozenou moudrostí.Neznám Tě osobně, ale to si opravdu myslím.ST.

06.07.2013 15:10:41 | Jeněcovevzduchukrásného

líbí

Taková slova povzbudí, děkuji... :-)

06.07.2013 21:03:19 | Amonasr

líbí

Není zač.Víš, podle mého se zde na Literu moudrost člověka nepozná, až tak, jak posílá odkazy jiným, ale spíše to, co je z jeho vlastní hlavy.Jak říkám, nic se nemá přehánět, ani s těma odkazama.Tebe se to však netýká, chápeš.:-)Není nad to, mít vlastní názor.:-)

08.07.2013 12:34:06 | Jeněcovevzduchukrásného

líbí

;-)

08.07.2013 12:39:42 | Amonasr

líbí

Bravo!!!Mezigenerační konflikty a hodnocení pohledu mladých na nás,dinosaury jsi vystihl perfektně.Mezi námi,těch moudrých je zde dost,ale nijak zvlášť se neprojevují,protože ti ostatní takové věci nepromíjí.
"Hloupí lidi musejí bejt.Kdyby nebyli hloupí lidi,jak by potom ty chytrý poznali,že jsou chytrý???"J.Švejk.
To je také moudrost,kterou beru za svou.

07.06.2013 12:56:54 | Bakchus

líbí

No jasně, úvaha nad sebeurčením (blbec versus non-blbec) a snad i nad smyslem života. Ono to je čistě subjektivní dojem, když se nedívám na televizi, tak se mi zbystří úsudek a budu schopen číst mezi řádky, ale na druhou stranu mám-li hrát fotbal, jsem střevo ve všech ohledech této podivné hry. Je to úhel pohledu, protože nejsem dokonalý. Což o to, u fotbalu jsem si své neschopnosti vědom, ale co další obory života, o kterých ani nevím, že je neumím…? Osobně se učím „blbcům“ v duši nesmát, protože zpravidla jsou mistři v úplně jiném oboru, kde jsem naopak blbec já – přijde mi to jako remíza.

Pokud se podíváš na ty „neduhy“ společnosti, je to stejně jen reakce potomků na ten bordel, do kterého je přivedli jejich rodiče. Začne se to lámat, až ty děti přivedou na svět další děti a ty jim to dají většinou v období své puberty opět sežrat (stejně jako v jejich letech jejich rodiče svým rodičům apod.). Nicméně jak píšeš, že by konec světa přišel dřív – četl jsem, že taková sebevražedná tendence se zastaví tzv. renesancí (koneckonců to lze pozorovat v historii). Do té doby pomyslně hraje hudba na potápějícím se Titanicu, ne? No jedinej problém takových úvah je, že si každý přeje všechno hned – aniž by tušil, že si přeje něco, co si nezaslouží. Přitom viděl někdo sadaře, který zasadí na jaře jabloň, aby hned v létě už sklízel prvotřídní jablka? Ne, to je investice na několik let (a možná i s nejistým výsledkem). Prostě dobré věci chtějí čas, a to je pěkně shrnuto na závěr úvahy, že je lepší se radovat ze „sobě rovných“ kolem sebe, než panikařit ze všudypřítomné šedé masy v mém úhlu pohledu nediferencovaných lidí. To je na výsost podobná myšlenka z východní filozofie, že změna společnosti začíná vždy u mě – ale je to tak šílený, že tomu Evropan nerozumí, proto raději kritizuje, co je špatně kolem něho a to, jak píšeš se neosvědčilo (to univerzální řešení demokracie a blahobyt) – jde o to, kdy to dojde i ostatním.

07.06.2013 12:45:28 | dead-head

líbí

Děkuju za hezký komentář, který už sám o sobě je vlastně další a pěknou úvahou a zasloužil by si samostatný komentář(e), líbí se mi poznámka o sadaři, o začátku u sebe sama, jsou mi intuitivně blízké i východní filosofie atd. :-)

Já to tedy nepsal jako nějaké odborné pojednání, je to mimo můj znalostní obor, ale spíš mě k tomu inspiroval právě ten dávný TV rozhovor s Werichem a trošku jsem to promíchal s tím, v čem právě žijeme a co okolo sebe slýcháme (takový pelmel). Jedna věc ale samozřejmě je, jak jsem to myslel, a druhá možná, jak to vyznívá. Každopádně se přikláním k tomu, co píšeš, že se člověk nemá vysmívat lidem, kteří jsou méně zdatní v něčem, kde je předčím, ale přitom můžou být mnohem zdatnější (a nepochybně i jsou) v řadě jiných aspektů či oborů. Já si opravdu vážím i mnoha zcela konkrétních lidí a obecně vůbec každého, komu to třeba až tolik nepálí, ale má ryzí charakter a ryzí srdce, což se většinou pojí i s oním "selským rozumem", který podle mého tolik nesouvisí se vzděláním, jako spíš se zdravou intuicí, dědičnou zkušeností, chutí přemýšlet a ne se nechat manipulovat apod. Takové rozhodně za blby nepovažuji - asi jsem toho "svého blba" měl někde zároveň definovat. Vycházím ale z toho werichovského pojetí, jak to zřejmě vnímal on. Nezávisle na konkrétních schopnostech prostě v životě potkáš lidi - a může to být řemeslník, úředník, politik, lékař, spisovatel, novinář atd. - kdo třeba i umí, ale je to přitom stejně blb, protože je nafoukaný až na půdu, je vůči lidem nevstřícný, chová se sobecky, zkrátka si myslí, že sežral z vola rozum a dává to všem sežrat. Zkušenost navíc praví, že kdo opravdu umí (cokoliv - řemeslo nebo vědu či něco jiného), se tak ani zpravidla nechová - většina skutečných osobností, které jsem v životě měl možnost nějak potkat, byli či jsou lidé nesmírně vlídní, přátelští, vstřícní a skromní. Takže když je někdo ten werichovský blb a navíc ještě i neumí a jen se holedbá, tak toho už bych nazval korunovaným blbem. Nebudu jmenovat, ale třeba ve vrcholné politice se to jimi dnes jen hemží... :-) Tak to jen jsem potřeboval trošku dovysvětlit... ;-)

Nedívám se skutečně na nikoho a priori s despektem, snad až na dnešní politiky... I když pokory není nikdy dost a neskrývám, že i já se jí musím stále hodně učit. Koneckonců Liter je k tomu učení se osobní pokoře víc než vhodné prostředí... :-D

07.06.2013 15:11:38 | Amonasr

líbí

Háklivé téma. Prohlásit někoho za blba je velmi snadné pro blba, ale velmi nesnadné pro neblba. A tak pro blba je každý blb a neblb si je jistý jen blbstvím svým, u těch ostatních obvykle váhá. Tedy neblb je ten, kdo za blba považuje jen sebe (a ještě to drze přiznává) zatím co blb považuje za blby všechny ostatní jen ne sebe. Vlastně je blb neblb naruby.
Teď to čtu ... to jsem zase napsal blbost!

23.03.2013 20:26:10 | Sio

líbí

:-D Moz hezky napsáno :-) Myslím, že si rozumíme, ale o vlastním neblbství či blbství se právě proto raději přesvědčovat nebudeme, aby z toho ti skuteční blbové nakonec zase nevyvázli moc lacino ;-) I když těm je to vlastně úplně jedno :-D

23.03.2013 22:13:56 | Amonasr

líbí

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=z9pD_UK6vGU

25.03.2013 17:17:05 | Sio

líbí

No právě ;-) Jenom doufám, že nejsi dealer :-D

25.03.2013 17:46:47 | Amonasr

líbí

Ne. Jen zkušený uživatel.

26.03.2013 16:31:23 | Sio

líbí

:-D Dal jsem si to na facebook a kamarádku v Americe to mimořádně zaujalo. Taky by to zřejmě ráda někde sehnala :-D

26.03.2013 17:51:14 | Amonasr

líbí

Jo, kdyby po těch pilulkách byly ženské navíc krásnější, tak se po nich jen zapráší. Chlapi by to kupovali ženským k narozeninám.

04.04.2013 18:03:06 | Sio

líbí

Paráááááda!!! Uctivá poklona, ..a teď si můžu dát v klidu nohy na stůl, protože to co já si léta myslím, ty za mě skvěle napíšeš. :-) Díky!

22.03.2013 17:47:52 | Aťan

líbí

Dík, vážím si jak té pochvaly, tak toho, že sdílíme zřejmě stejné hodnoty ;-)

23.03.2013 22:17:59 | Amonasr

líbí

super. a pravdivý.-)

18.03.2013 20:20:47 | Robin Marnolli

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí