Tváří se jak štěstí,
ale já to tak necítím.
Čekám opět pěstí,
do srdce, do tváře.
Srdce se klepe očekáváním,
chce se radovat,
ale bojí se zklamání,
které nastane vždy, i v neděli.
Tělo se chvěje,
chce se ti oddat,
pusa se směje,
a stejně uhhne, ucukne.
Pak už i uvěřím,
radostí zaplesám,
do lásky se ponořím,
a ty mi to nevěříš, ani nechceš.
Role se obrátí,
ty mne odmítáš,
a mě to donutí,
jsem zas jen naivní, mladá holka.