Právo vs. Morálka

Anotace: -

Právo versus morálka

Právo a morálka. Dva velmi důležité pojmy. Jeden vychází z druhého. Morálka je
základním kamenem práva. V minulosti úzce splývaly, dnes je tomu ale trochu jinak.

Co bylo dřív? Právo? Morálka?

Nejpravděpodobněji byla první morálka. Nejspíš vznikla tak, že pár dominantních neandrtálců se
rozhodlo (s trochou nadsázky), že praštit ženu po hlavě kyjem a za vlasy ji
odtáhnout do jeskyně, je dobrý způsob, jak si sehnat někoho, kdo se jim bude
starat o oheň a o zábavu ( můžem si jen domýšlet, co je zajímalo více). Nikdo
si nedovolil zřejmě nic namítat (tím myslím mužskou část, na názory žen se
tehdy nejspíše příliš nepřihlíželo). Pak se začali "opičit" ostatní a
stal se z toho zvyk a nepsaný zákon. Z toho vyplývá, že právo i morálku
většinou vymýšlejí muži, a potom to taky tak vypadá. Pro nějaký příklad
nemusíme chodit daleko. Stačí napsat dvě slova. Čeští politici.Rozhodně tím ale
nemám na mysli cokoli, co by zavánělo feminismem. Jsem zastánce křehkých žen a
mužů hrdinů a ty feministické svalovkyně by si se mnou u kafe asi moc
nerozuměly.

Jeden z nejoblíbenějších českých sportů (hned po hokeji a fotbalu) je hodně hlasité a
sprosté nadávání na naše politiky a na jejich prudce inteligentní zákony.
Nejlépe v hospodách u studeného piva. Popravdě řečeno, není se ani čemu divit.
Příklad: zavést bodový systém i u nás byl docela dobrý nápad a docela se i
osvědčil, ale nějak se zapomněli zmínit, že samotní zákonodárci jej dodržovat
nebudou a že pro ně neplatí. Často se vyhnou trestu, občas si sami udělí
symbolický "trest", ale veřejnost si myslí už své a dodržovat něco,
co ani vrchní představitelé státu nerespektují, se přestane jako mávnutím
kouzelného proutku.

Je tedy jasné, že na chování většiny lidí má vliv jednání "vládnoucí"
vrstvy. Pak se nikdo nemůže divit, že máme takový "pořádek" ve
státě...

Mezi slušnými lidmi (obyčejnými smrtelníky) bývá upřednostněna morálka, zvyky a
obyčeje. Zákon se uplatňuje, když už dohoda není možná. Problém je, že v
zákonech se obyčejný člověk těžko vyzná, právník je drahý a je v nich tolik
mezer, že cedník bledě závidí. Otázkou je, jestli jsou tam schválně nebo
poslanci měli zrovna tik v ruce a "nechtěně" hlasovali...

Právo a zákony jsou nezbytné, o tom není pochyb, ale vždy budou
"pokulhávat" za morálkou. Proto je jednodušší rozhodovat se a chovat
se podle konkrétních morálních zásad (naši politici asi občas zkouší zásady
veverky ve velmi podnapilém stavu, jinak se jejich chování v poslední době
vysvětlit nedá).

A jaká je zásada všech zásad?

„Co nechceš, aby druzí nečinili tobě, nedělej ani ty jim!“ (někdo by to měl napsat
na lavice v poslanecké sněmovně, při pospávání by si toho mohli poslanci
všimnout, na zamyšlení mají času dost). Na druhou stranu nečekejte, že když se
k ostatním budete chovat s láskou a zacházením nejlepším, že i oni vám to budou
stejně vracet. Zde se hodí trochu upravená zásada :“Dělej druhým pomyšlení,
pokud Ti dokážou, že za to stojí!“

Protože jinak budete jen dávat a dávat, až se jednou rozdáte...

Už od počátků lidstva je dané, kde je společnost, je i právo. Společnost nemůže žít
bez řádu a daných pravidel, kterými se musí řídit. S tím se ale ne vždy dá
vystačit, a proto se obrací na morálku.

Právo a morálka jdou sice ruku v ruce, ale přesto si v některých věcích více či méně
odporují. Nejvíce je to patrné, když se podíváme do cizích zemí, především
těch, kde vládne náboženský nepsaný zákon. Na celém světě se vražda odsuzuje
jako nejzávažnější trestný čin (oficiálně) za který je třeba nést trest, ale
proč tedy mohou v jiných částech světa (např. Indie) skupiny lidí zabíjet a
mučit jiné, a nebýt za to potrestáni? Naopak se to bere jakpo důkaz
hrdinství???
Trochu mi to připomíná téma nevěra: Každá žena se párkrát v životě setká s
názory typu: je-li nevěrná žena, nebo skáče-li do postele rychleji než by
"měla"...je to laciná děvka. Kdežto udatný a charismatický muž ve stejné roli
bude vždy hrdina Herkules, který zkosil kdejakou pannu a tudíž si nezaslouží
nic jiného než obdiv... jak by řekl románový Oliver, pan Vašut- "Jsou to léty prověřené zušenosti, tak se to kurva nesnaž měnit! "

A bohužel mu musím dát za pravdu...

Jednoduše, tady už totiž nehraje roli právo, ale morálka a náboženské zvyky obyvatel,
které jim jsou svaté. Uvedu příklad, kdy se chlapec v Indii, kde jsou lidé
rozděleny do kast podle společenského postavení, zamiloval do dívenky, která
měla jen o trochu vyšší postavení(mimochodem jejich postavení se rovnalo asi
našemu zedníku a servírce).

Bohužel tamní zvyky nepovolovaly jakékoli styky mezi lidmi z jiných kast, a tak
zamilovaný chlapec skončil ukamenovaný na hranici jeho samotnými bližními a
spoluobčany. Co si přece vůbec dovoluje se zamilovat do slečny z jiné kasty!
Jaká to ostuda pro rodinu! Tady už právo nehraje žádnou roli a jim připadá
naprosto morální a hlavně správné toho chlapce za jeho hřích potrestat,
především proto, aby nezostudil rodinu. Jiný kraj, jiný mrav...

V každé zemi je samozřejmě morálka jiná a když jste zkrátka od mala vychovávaní k
tomu, že jste třetí kasta a můžete se stýkat pouze s osobami ze stejné vrstvy,
přijde vám to naprosto normální. Stejně tak vyrůstate-li od mala v tom, že je
nevěra (ideálně mezi rodiči, že) naprosto normální, ne-li v tomhle světě
nezbytná k přežití, také vás nenapadne, že by to mohla fungovat i jinak. Pro
změnu silně založení věřící ( ti opravdoví, teď nemám na mysli kněze, co si na
ně hrají, ale při tom si radši hrají s malýma holčičkama), kteří uznávají
čistotu sexu až po svatbě atd., by nevěru jaktěživ nepřekousli a mohl by to pro
ně být silně zlomový okamžik a konec společeného soužití. Pak už záleží jen na
morálce zúčastněných lidí a poplatk§ za právníka, který vše řádně
vyřeší...právní cestou...jelikož morálka bohužel zklamala.

Rozdíly mezi těmito dvěma termíny nenajdeme jen v soužití lidí a ve vztazích obecně. Už
jen co se týká gastronomie, taky vám připadá pěkně nechutné jíst vašeho malého
pejska s kočičkou? A naprosto normální pochutnávat si na pěkně propečeném
hovězím steaku? V zemích Číny jsou naši domácí mazlíčkové běžně podávaní na
denním jídelníčku a za ten steak by pro změnu ukamenovali v Indii nás. A třeba
by jím to přišlo správné a morální. Kdo ví?

Právo a morálka jsou tedy určité snahy o korekci chování lidí s cílem přežít a
úspěšně se rozvíjet...ale přežije většinou jen ten, kdo ta pravidla vymýšlí...

 

 

 

Andrea Frantová