Návštěvnost
Úvahy autora psorm
Nalezeno 20 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Můj osobní názor na současnou situaci. Aneb: Dej rozum do kapsy a nech průchod svým emocím.
Kladu si stálou otázku, umím-li to!?
Co školy děti nenaučí...
Z mého blogu, trochu o přírodě...
Zlo a dobro, někdo by možná namítl, že je to sisyfovská práce, nebo-li marná snaha, uchopit tyto dva protipóly a vykřesnout z nich to nejlepší k aktivaci dobra v nás. Jak na to?
Čím více a déle jsme dospělí, ztrácíme ze zřetele jednoduchost života. Svou úvahou se vracím do dětských let, kde objevuji to co jsme téměř všichni v dospělosti už dávno ztratili, ale jež můžeme vlastnit v každém věku. Zůstat dítětem po celý život je ráj.
Možná si říkáš, že Tě nic nedokáže vyvést z míry a iluze Tě neohrožují, jsi přece pragmatik. Ovšem realita je možná trochu jiná...
Umět si udělat legraci ze sebe dává sílu žít. Neberme se i svět kolem nás příliš vážně, na to je život opravdu krátký...
Máš všeho nad hlavu a nevidíš východisko, jak z toho ven? Možná přemítání nad mou úvahou Ti budou mé myšlenky inspirací. Budu tomu moc rád.
Dobro jako záměr, nebo jako přirozenost?
Oč lepší je podat pomocnou ruku spontánně, než s pocitem, že je třeba dělat dobro, tak ho dělám. Aneb - dělám to co cítím, ne, že musím...
Pohlížet na rozhněvaného člověka je možno jako na vlnobití při bouři, jež se zase utiší...
Sociální sítě plné balastu...Jakou stopu, otisk svého života, tam chceš zanechat?
Možná je načase opustit přesvědčení o své nedokonalosti a stát se vědomě tím, kým ve skutečnosti jsme a nechat průchod bezpodmínečné lásce. Potřebujeme mesiáše, nebo nám jej někdo vnutil a proč? Kdo ví...
V současné době se 'nuceně' dostává každý z nás do sociálního rozestupu a žel někdy někomu není ani dovoleno rozloučit se - smutné! Někdo možná namítne, nepřijatelné! Ale co v případě ztráty osobního kontaktu svou svévolí? Je to možno ještě napravit?
Žijeme přirozeně a nebo se je třeba učit od zvířat jak žít?
Být tátou je úkol lidsky nadlidský.
Necháš rozhodovat o svém životě druhé a nebo uchopíš svůj osud do svých rukou? Stále je čas...
Mimikry - aneb - všechno je jinak
Dnešni doba odhaluje již dlouho odhalené... Co je pravda a je potřeba každému věřit? Pustíš se své pravdy, je-li všechno jinak... věříš sám sobě?