Nalezeno 39 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Slyšela jsem kdysi dávno jeden fórek, docela mě zaujala pointa a nedávno při cestě do školy mě napadaly slova, která kopírovala ten fór a dokonce to dávalo dohromady i rýmy...proto jsem je sepsala a doufám, že některé z vás pobaví...
vše je zdárné...(starší)
Občas dovedeme rodiče k šílenství...občas nás k němu sovedou oni...občas zešílíme každý sám však šílíme společně...
píseň chorvatského moře
občas by bez nás svět byl krásný...však těžké duše Zem nikdy zcela neopustí....
myslím, že více komentáře není třeba
často toužím poznat smrt...většinou na vlastní kůži však tentokrát jsem chtěla být její zprostředkovatel...trvalo to chvíli ale bylo to silné...
Básnička o člověku jenž dodal spermie pro mé zrození...
Odchodem ke snům zůstává tělo...tak jako po smrti...a to co je opuštěno je často zcizeno a použito dle vlastního uvážení...
Když místo pochopení naleznete opovržení, zklamání a nešťastné pohledy...
Máte svědomí....tiše závidím....
Je zvláštní, že tato báseň předpověděla jistý momentálně aktuální fakt...
dlouho jsem nic nenapsala tak jednoho dne bouchly přeplněné kanálky nevykřičených výlevů a takhle to dopadlo...
Nevím kam tyto slova zařadit, nevím kdy přesně vznikla. Vím jen, že je chci sdělit...nežádám pochopení
schovávat své já za účelem oblíbenosti a popularity je hnus!....schovávat své já za tím aby nejbližší měli klidný spánek není lehké....potřebovali byste si promluvit ale schovávaný svět lze publikovat pouze v básních pod falešným jménem...
občas se cítím jako blázen uzavřený mezi bílými stěnami s bílou postelí a studenou atmosférou...přesto, že kolem sebe mám neuveřitelné volnosti uzavírám se tam a možná bychutnávám to: "NIC"
když je smrt jistá...dýchání už není známka "života"...