Anotace: Je toho tolik, co básně nemohou pojmout... Vzpomínám k ránu.
Racio počinů splách' kalný dým
nevěda, do plic mi natekla touha.
Hrála jsem dámu, nevěda však s kým
k férové partii chybělo know-how.
Prsty se zapletly, přes oči šál
padl mi, stejně tak padla mi míra.
Odéru vinnému leckdo se vzdal
pro den jsem žila ve znamení štíra.
Namísto spaní si mou duši vzal
vzpomínek splav; ve tmách pěje ho chór
o chvílích, kdy rozum v zákoutí stál
o chvílích, kdy křičel každý Tvůj pór.
✦
Pojmou vše - když to tam osobně vložíš.
Zde strmý náběh na úspěch.
17.06.2021 11:10:05 | MonoGame
Anotaci sdílím. Vždy bylo a bude autorům preferencí zformulovat a předložit svoji myšlenku nejvěrnějším niterným pocitem. Myslím, že jde i o vjem čtenáře a ne vždy se to vydaří. Opravdu je to nesnadné.
Samotná báseň je vlastně pokusem o výše uvedeném. Už jsem přivyknul na Tvůj výborný standard. Rád jsem si přečetl.
16.06.2021 11:53:38 | šerý
Krásna báseň :)
15.06.2021 21:29:24 | Pettie
moc pěkné :)
15.06.2021 18:58:32 | Petr27
Moc hezké, milá Rozmarýnko. Jsem ráda, že mohu chválit jako první. ST - jasná volba. Zdraví Daniela z Prahy
15.06.2021 18:56:10 | danaska