Šaman léčí

Šaman léčí,
duhou neduhy,
přilétá mysticismus,

extáze z nitra houbový,
peří nalézá šedý stín,

a výr víří mír.


Očistec promlouvá,
a kývá plením,
něhou čakrů,
po dlani hluboké,
nejhlubší.


Jak všemoci,
v té noci úplňku,
drtivého dopadu,

obkresluje tančící města hvězd,
helia v jádru blikání,
stmívajícího mraku,

osvícením pro nebohé.


Velký, převeliký,
přemisťuje světy,

uklidňuje blázínky dob,

v modrásku dužnatého křídla,
šupin průsvitných.


Hle !

Vychází křišťál šestibokého kalu,
zdroj pramenů líbá,
z krve karmínu nesmrtelných,

ožije hybatel mudrců,
a povstane kapka,
kapičkami lačnící,

vyrytého květu,

po bromélii uspání,
vysněného zámotku,


slunka díkůvzdání !