(od)Smrtelnění

(od)Smrtelnění

Anotace: Jsme z upřímného srdce jsoucí svatou touhou být?

 

Tento surově trudný svět
neodvratně přicházející smrti
krní bohapustě krutou marností
trýznivého stýskání po nevědomé nicotě nebytí,
bez vznosného smyslu šťastného ducha.

S chutí naděje se v něm snažím co nejdéle nacházet
jedině snad jen a jen snad právě proto,
bych pro něj co nejdůsledněji, nejdokonaleji a nejpoctivěji zemřel
ryze svatou touhou pokorně upřímného srdce: Žít.

Boť právě tato trpělivě plnící se touha
je pro mne již dnes pěstěním průzračně čerstvého pramene,
sladce prýštícího do přívětivého světa
duchovně smyslnosných rozkoší něžnosti
velebně hýčkaného života.

Kde pokojné kapičky bosé rosy štěstí
proplétají se košatým listovým svěžích buků radosti,
z jejichž větvoví je slyšet provoněný zpěv vrabčáků veselí,
snídajících paprsky milosrdného půvabu
slunečných vzdechů blaženosti
milostných úsměvů laskavých berušek;
snějících o plnícím se smyslu božskosti rozkoší
věčné něhy moudrosti kořínků meduňky,
vášnivým tancem povznášejících kroků rozumu polních květů,
v tůni lásky ze slastné kapičky smírné rosy.

Nech ať tedy
zemřu světu smrti,
abych žil ve světě života.

Autor Slav Milo, 23.06.2022
Přečteno 32x
Tipy 10
Poslední tipující: Iva Husárková, šerý, Amonasr, Marten, Psavec, mkinka, CULIKATÁ
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí