Čeřivé

Dotyk přizval čeřivé,
ó ano, čeřivé.

Hladinami zvuků rozezněl,
ten samet labutí,
esencí budící.

Ó ano,
líce vlažně chladící.

Peřeje říčkou tají,
v expresi tajnosnubné,
a omočeným prstenem,
přízraky z míst,
jež naléhají mocným poutem.

Zirkony zdobí malované,
vyzdobeny údolím mlh,
krojem vykrojené,
pukanci dychtící.

Secese ornamentu svádí,
ó ano,
svádí výtvory spletité,
do zahrad Semiramidin,
světů visutých,
nad branami legend.

Vřesová studánka zračí,
zázraky pramenů,
ukotveny v pověstích,
a zažitých křížků.

Vypálené symboly a mýty,
jsou hrdě spjaté,
do okovů kovářských,
kladivem Héfaistose,
vpravdě belhajícím.

Dotykem se dotýká, ó ano,
božstvím dotýká,
toho krajíce slibů,
ve šperku překrásným.

Ó ano, ó ano,
rozkrájej mračna,
na nudličky tenoučké,
kde prodchneš mile,
tu vlídnost šití,
vládcem upletenu.

Mraků pletí,
mraků zadaných,
v bačkůrkách svých,
výhřevných ztepile,
a teple vinoucí.


Ó vinouce, ó vinouce,
vyřkl popínavě.