Medituji, evokuji

Medituji, evokuji a nasávám,
letím letím,
do rozkrájených snách.

Nad galaxií Buddha bdí,
nad smrtelníkem v pokoře stane,
a čistěskvouce okem dohlíží.

Jak chyby učí učené,
v knihách černobílých moudrostí,
kde černá s bílou vysvětí váhu kyvadélek.

Medituji, evokuji a prosívám,
prosím, rosím,
aby rozséváč mír světů vozil,
výkvětem tónin maestros.

Hej kočí, roztoč povozy,
maratonec zaběží rekordy,
koloběh kružnic,
ani párem divokých hus nezastavíš.

Medituji, evokuji,
a zaspal jsem v náměsíčních nocí,
kde po měsíci Měsíčník s peřím zašeptl,
vrať své srdce Zemi,
a rozpraš v duších lotosů.


Medituji v nemožných,

tavím splynutím,

rozmnožuji tvárné netvary,
a rozbrušuji váčkem nešvary,

po vatových zdání.