Ze strun

Anotace: ****))()

Rozervaná duše vzlyká,

a splétá se nečasy,

co by mramorem neprošlo,

ba spíše psaný řádek,

vepsán tíhou včelstev,

po azuru spočatých oblak,

kde nic je víc mlčky,

pozakryto sbožným požehnáním,

v křídelnatých pávic,

za nimiž kouří splavené zdary,

předjímajících harf,

ze strun Héliova slunce,

které vycházejí z rozkoší zahrad,

a rozjitřelých žalozpěvů,

milovat a smět být milován,

k tanci soudlivých bludiček.