Skryto My

Skryto My

Samota klíží mi přes pásku rozum
přicházím o něj
je tu někdo
kdo by přilnul
a proléval tlukoty stehenné ??

Jsi neviditelná
mizícím před měsícem
tak jsi baženou sklenkou
porcelánově toužená...

Liju si mošt
piju do duhy básnické maty
osamocená Ty
skládám mozaiku hry
a utichnu
jak spatřím sny
Ty to už nejsi
vyplašená
kradu si ústrety za upomínky
v tranzu se miluješ Ty
nepočítám ovinutá rmoutí
ještě vyjde kapitola

herbářská Ty

ovoněle třískám ztepla


tvé lokny o pleť dechoucí břes


skryto My
srny zkrotné zoufají si pláněmi

a Ty jimi vříš
zpovětří.
Autor Dejvis, 03.07.2022
Přečteno 131x
Tipy 12
Poslední tipující: Sonador, šerý, Fialový metal, Vivien, Psavec, mkinka
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Pozornost jednoho a neopětovaný cit... ni návratu a snad aní vzpomínek. Ach ty hrany mysli, které oblost srdce neopouští. Bylo a přesto. "My" tak opomíjené.
Pěkné, Dejve.* Nuže opojen životem, až do němoty dna*

03.07.2022 18:18:20 | šerý

Děkuji příteli *** Těší mne, že si nahlédl

03.07.2022 18:23:20 | Dejvis

Duha je mozaikou Tvých snů.
Tvých pocitů z malování.
ST
Tvých nádherných barevných představ.
A paletu hřejivých tónů...
Ti dnes opět závidím.

03.07.2022 13:07:58 | Fialový metal

Díky brachu blízký za slova..

03.07.2022 16:17:34 | Dejvis

Miluji emoce v básni.
Tlukot srdce mezi řádky.
Cit i jiskru bez zkratky.
Slova jsou psané pamlsky.
Přijímám verše přímými vrátky.

03.07.2022 10:22:16 | mkinka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí