Koloběh výčitek

Koloběh výčitek

Ve staroegyptském obraze

hrdě stojí Usir a Eset,

chvěji se na chladné podlaze

a na hodinách už je deset.



Ručičky nervózně tikají,

zas pokojem běhají viny,

židličky sami se viklají

a v mých uších bouchají miny.



Zezadu něco mě popadlo,

divoce se mnou to otřásá,

s hrozným zvukem prasklo zrcadlo,

kůň na fotce hlavou potřásá.



Za živa výčitky mě žerou,

tyto noci konce nemají,

do hlavy jak saně se derou,

se mnou slitování neznají.



Až ranní rozbřesk je zaplaší,

tíhy rázem opustí duši,

zlaté světlo chmury zastraší,

srdce zas veseleji buší.



Ve staroegyptském obraze

hrdě stojí Usir a Eset,

chvěji se na chladné podlaze

a na hodinách už je deset.



( A Usir dívá se na mě tak,

jak kdyby chtěl mumifikovat. )



(31.5.2010)
Autor NigarKalfa, 21.11.2020
Přečteno 313x
Tipy 10
Poslední tipující: Iva Husárková, mkinka, Emily Říhová, Vivien, Donne, ARNOKULT
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Zajímavé dílo, co pozoruji, tak ty starší díla jsou mi bližší. V těch novějších jsi se snažila přizpůsobit proudu, ať už vědomě nebo ne...a mě to neoslovuje. To nechám na fantazii ostatních uživatelů a hlavně Tobě, která toto píšeš... Kde je ta pravda :o)

21.11.2020 11:03:14 | Crazymike

Pořád mě překvapuješ svou vnímavostí ;-) Záměr to sice nebyl - 90% mých básniček je napsaných před deseti lety a záleželo na mé tehdejší momentální náladě - takže bych řekla, že moje básně jsou až "každý pes, jiná ves". Ale ano. Když jsem byla rozčarovaná z Písmáku, z toho, co tam považují za krásné a co za kýč, záměrně jsem tam dala tuhle báseň zvědavá, jestli víc uspěje. (Rovnou jsem ji tedy vložila i zde.) A ano, tam opravdu uspěla víc, než ty opravdu "krásné", citlivé, romantické... Samozřejmě.

21.11.2020 14:59:44 | NigarKalfa

Jsem člověk, tak žiji a cítím ;o) Já mám raději jednoduší věci, než ty kostnaté bez citu, pointy a děje. V každé tvorbě podle mě má být něco, co z toho jasně vyzařuje, něco vyjadřuje a tak ;o) ale nemělo by Ti primárně jít o to, co na to říkají druzí... Něco ze sebe vyjádřit, co cítíš a tak ;o)

21.11.2020 15:30:50 | Crazymike

To máš pravdu. Já mám nejradši básně o lásce a pak lyriku nebo abstrakci na téma přírody. Naopak nejvíce jsem alergická na typické básně dnešní moderní doby, kde se autoři předhánějí v použití co nejzajímavějších slov nebo třeba i vymýšlí novotvary a pak do toho přidají nějaké vulgární slovo. Vše je sice otázka vkusu, ale tohle není na mé vlně. Jinak nejdříve jsem psala básně do šuplíku vyloženě pro svou vlastní potřebu, "očištění se". Časem ale, jak jsem je začala zveřejňovat, tak už jsem si přirozeně začala přát, aby je ocenilo i okolí. Ale primárně pro ostatní určitě nepíšu :-)

21.11.2020 19:11:12 | NigarKalfa

Tak to ještě zaserfuj do mé mini sbírky o přírodě, tam tohle najdeš ;o) máš pravdu v tom, že ženy vypisují to, co je deptá a muži k tomu přikládají určitou formu agrese ze svého ega ;o)

21.11.2020 19:16:17 | Crazymike

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí