Sousedské vztahy

Za dávných časů otců i moudrých pradědů
pláně rozetly se ve dví.
Léta Páně plynou, čas to vzal,
jak a kde se to dnes člověk dozví?

Jak snadné to bylo kdysi?
Dříve zašlo se s rodem do šenku,
tam rokovali, usnesli se:
„Odtud sem je to naše, holenku.“

Pak popili, dali si korbele piva.

Jak řešit to dnes? Samý byrokrat a v srdci zima.
Jak tuze rád bych dnes zašel opět do šenku,
než aby mi baba z katastru jebla na pult složenku.

Ten plot je náš, stojí, kde jest místo moje,
křik a kravál ozývá se, smlouva trčí z hnoje.
Pryč jdou zásady slušného chování,
fackování? Žádná strana se mu nebrání.

Sousede, ty vochlasto,
tvůj pes hrabe pod plotem, zastav to.
Než kalná mysl tvoje se vytříbí,
udělá nám z plůtku kůlničku na dříví.

A co ta vaše meruňka?
Pod ní krásně roste meduňka.
Na kompoty super věc.
No tak, sousede, řekni přec.

I neváhal Franta, klopnul do sebe Red Bulla:
„Mámo, nahrávej, vlítnu na sousedovic pitbulla.“
Ještě jednou prohrabe-li se pod plotem,
umlátím ho tím tvým kompotem.

Slzy, křik a motorovka,
k podmáznutí stačí stovka.
Olá, olá, sousede!
Policie už jede…

Tak začla válka obou rodin.
Doprdele, tolik už je hodin?
Je dvě dvacet, na mou věru,
a já trčím na Literu.