NEDĚLNÍ RÁNO

Anotace: ...tak plujeme na vlnách života...

Nedění ráno ... já budím se ze slastného spánku,
má ruka sahá po copánku,
jenž v mládí nosila má láska,
má první, jedinečná, modrooká kráska.

I po letech s ní vítám každý nový den
i po mrazivé Fabiánské noci, kdy mráz praští za oknem.
Já volám tiše.....já křičím....lásko vrať se jen,
ještě neskončil náš láskyplný sen.

Pohlaď mě dlaní, co sílu má jak bájný kůň
i něžnost křídel motýlích,
buď mi jak žáznivému poutníkovi tůň,
nech spočnout mou hlavu ve svém klíně na chvíli.

Nabídni svá ústa růžová k něžnému líbání,
své bílé, hladké tělo k vášnivému milování
a broukej si se mnou Indiánskou píseň lásky,
oddej se něžnosti a nemysli na otázky.

Svět nepatří těm, co se stále bojí,
ty buď mým osudem, štítem mým i zbrojí.
I po letech jsi velkou láskou mojí!!!