Zamilovaná

Anotace: ...

Černo černá hladina
šplouchající vody
proti nám obrovitá hráz
která teď vypadá malá z téhle strany

(chci poezii?)

ve vodě se odráží světlo z hráze
tmavou hlubokou vodu
zdobí vlnky
klidné a mírné

voda je vždy v noci jiná
.. přemyšlím ..
chutná i jinak ...
cítím jak je jiná ... prostě je!

i ta tma dnes není tmou
voní jinak
voní chladem

'co zrcadlí zrcadlo ve tmě?'

a co ta voda?

začínám se jí bát
cítím na zátylku úzkost

odvracím se od ní
od té vody
a zadívávám se na dívku
světlo z přehrady a hvězdy
se odrážejí i
v jejich očích, rtech a tváři

'Co je?' ptá se .. neodpovídám ...
'Koukej se ..vždyť je to krásný' ukazuje rukou k vodě. Zachytávám tu ruku a beru ji do své.
"Tady je to taky krásný.." zadívávám se do jejich modrých očí, přibližujeme se k polibku, klesám hlasem ".. nádherný"
Polibek, chutná vášní dvou mláďat .. citím kousnutí do rtu. Druhé...
'Nepřeháněj!' i ona klesla hlasem.
"Co mám dělat!"
Polibek ..
"Miluju tě" říkám jemně .. abych nepošpinil chvíli..
'.. já Tebe taky, moc, moc, moc' dokončuje konverzaci ..

Polibek..

'Co je?' opirá se o mě
"Poslouchej!"
'Co?'
"No to ticho, slyšíš? Svět bez aut, rozhlasu, lidí.. jen já a ty, přehrada ... a pes." ukazuju na poslušnou fenu pod našima nohama ..."Tohle nám už nikdo neukradne."
Dívá se na mě zaujatým pohledem... vždy nervozní před jinými a já nervozní s ní ... teď však v plné kráse .. opravdová..

cítím jak tma ... voda ... i celá tahle chvíle je jiná ... jedinečná



Prohlížím si tu dívku... rukou hladim její dlaň ... přemýšlím jestli je na tomhle světě štěstí ... tomhle cizím světě ...
teď jsme jinde ... tohle je uplně jiný svět ... svět plný nás

'Jsem šťastná, opravdu moc Tě miluju' říká teď už jdoucí postava vedle mne
"I já jsem" fráze ušmudlané láskou, kde je ten rebel? kde je kluk se kterým jsem bydlel ve společném těle? jsem to teď opravdu já?

Vracíme se k světu ...
'Dobrou noc'

odemykám auto
sedám si a zapaluju cigaretu
vypadá normálně
stejně
..... slyším jak ta chvíle umřela