pochytám ti všechny včely
co zase ulítly...
až klesneš na dno Mariánskýho příkopu
pročešu Tvý hořkoslaný vlásky
ty moje Maruško Magdalénko
a pozvednu Tvůj zrak
od zářivých prahlubin
k hladině odsouzeného Bytí
kde albatrosi loví rybky údivu..
zachráníme spolu mořskou pannu
z chapadel mlsného hrajícího si Leviathana
čímž Poslední soud odložíme
opět na neurčito...
Ouu... Nevím co napsat. Má slova jsou zbytečná. Krásné. ????
17.05.2019 22:55:47 | Barčík
děkuju Ti moc Barčíku milá za přijetí....:-D*
17.05.2019 23:04:59 | Frr
Ta báseň mne dojmula. Je jako zaříkání. Zvláštní. Takové by se ani neměly bodovat, letí samy.
14.05.2019 21:28:47 | Philogyny
máš pravdu Philko - připlula a odplula jako mráče na obloze....díky-Ty to přece velmi dobře znáš...:-D
15.05.2019 09:53:23 | Frr
Myslím, že Máří má v registru biblických hříchů - dle mnohých, výmaz. Prima práce. Zaujalo.
14.05.2019 13:02:41 | šerý
díky....:-D*
16.05.2019 14:12:58 | Frr
Poslední soud, k čemu by byl..jdi rovně a napni plachty těch tvých žil :-)
14.05.2019 11:50:17 | básněnka
mý plachty žil jsou děravý-však větrům ze sna to vůbec nevadí...:-D*
14.05.2019 14:46:07 | Frr