Tato funkce vyžaduje přihlášeného autora !!!
Cesta

Cesta

Cesta

Vše má svůj začátek a konec,
ale než zazvoní poslední zvonec,
ujdeme všichni dalekou cestu,
cestu, co nevede k žádnému městu,
cestu, co zarostla houštím a ostrými trny,
někdy však hedvábné travnaté drny,
lechtají naše nohy bosé
a my koupeme se v ranní rose.

Jak poutníci putujeme neznámo kam
a hledáme svůj třpytící se drahokam.
Tím drahokamem na mysli mám tebe,
tebe má lásko, cos sestoupila z nebe.

Když tě spatřím v denním světle,
mé srdce zastaví se jako setlé,
a do tvých očí, ty mé se propadají,
jako do propasti, když stojím na okraji.

Tak rád bych ti to vše povídal,
jen kdybych se méně neúspěchu bál.
Ať jsi šťastná jak tě znám,
a já celou cestu půjdu sám.
Autor Jakoby101, 18.08.2019
Přečteno 440x
Tipy 1
Poslední tipující: jenommarie
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Básnička upřímná chlapecká čistá, s pocitem vlastní nedostatečnosti a ostychu před nastávající láskou. Čím vzácnější se druhá osoba zdá, tím chudší jaksi je vlastní vybavení. A to je dobře, díky lásce člověk poznává a překonává sám sebe. Být člověkem. Někdo se učí jemnosti, někdo síle. Je to úkol obrovský, veliká radost i bolest ve hře.

19.08.2019 07:04:22 | Karel Koryntka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí