Ona

Anotace: Báseň napsaná jako odpověď dívce na jednom nejmenovaném blogu.

Vidím dívku v rudých šatech s hnědými vlasy,
velké hnědé oči, mrkajíc na mě dlouhými řasy.
Všímám si, že drží knížku od Camuse či od kafky,
pomyslím si, jakou šanci mám u intelektuálky.

Celičkou ji obklopuje neodolatelná božská aura,
bez mrknutí zírám, přitom dutej jsem jak roura.
Náhle mi pohlédla do očí a láska byla na světě,
přistoupila ke mně a představila se v jedné větě.

Její asertivita mě celého úplně ochromila,
to že už chvíli nedýchám ani nevnímala.
Abych uklidnil situaci, pozval jsem ji ven,
pak probudil jsem se, byl to pouhý sen.
~
Úterý, půl hodiny před půlnocí,
stahuju si zázračnou aplikaci.
Teď se nemám čeho bát,
jdu zvesela si swipovat.

Po pár hodinách, už toho mám dost,
říkám si ale, tak ještě poslední skvost.
Bylo to tu, byla to žena z mého snu,
myslím na to, jak do očí ji pohlédnu

Vypadá jako silná samostatná žena,
s perfektně nalíčeními rty do červena.
Určitě se taky, jako já cítí osaměle,
snad nebude mě chtít jen do postele.

Potkal jsem tu ženu svých snů,
snad je konec osamělých dnů.
Snad se jí zalíbím a napíše,
celá se jednou větou popíše.

Chápu, že je tu spoustu milých hochů,
s fotkami nových aut a břišních svalů.
Já bych spíše zapadl mezi stádo hrochů,
se svým zpěvem pak do smečky hejkalů.

Minuta po půlnoci, zpráva v nedohlednu,
sedím tu bez pomoci, a srdce padá ke dnu.
Měl jsem si dát na profil fotku spolužáka,
nebo tam pro jistotu, plácnout bavoráka.