Nevyřčeno – odtušeno

Anotace: Rudé tulipány ve váze na okenní římse se uzarděly a rozkvetly.

Je tak těžké pochopit
slova, která na rtech hynou
když paže kol ramen se vinou
a rozum padá v skleslý byt?

Je stoudné si představit
duhu, již jsme rozechvěli
po stěnách ji rozetřeli
a sňali tak z prsou klid?

Je možné se vymanit
z pocitu, co zvěčnil smyčku...?

Proč?

Stačí jen provléct – zhasnout svíčku
a poddat se mu, nebránit...

Autor Rozmarýna, 15.02.2021

Přečteno 233x

Tipy 40

Poslední tipující: DH22, Emily Říhová, Amiradi, praetorian, Pittoresque, zdenka, Vivien, Amonasr, Majda, jenommarie, ...

Komentáře (11)

Komentujících (6)

Komentáře

velmi krásná! ST

17.02.2021 06:24:19 | Pittoresque

Básnířku to těší, kuji ti ^^.

17.02.2021 10:42:50 | Rozmarýna

sice zebe, ale povedla se, ST

16.02.2021 16:05:14 | Vivien

Ach, to věru neměla... I tak děkuji, milá Vivien.

16.02.2021 16:38:24 | Rozmarýna

Když květy i duha rozkvete..pak ;)

16.02.2021 09:39:34 | jenommarie

V chvílích, kdy sto témbrů duhy
v bouře mysli propuká
vlasům vplétáš rudé stuhy
do ticha, co žárem lká...

Děkuji za vlídné zastavení, Maruško :).

16.02.2021 10:38:22 | Rozmarýna

Ať proniká žár i barvy duhy ..
dotekem proudí tiše v srdcích.
Děkuji TI také a krásný večer Rozmarýnko.;)

16.02.2021 19:22:25 | jenommarie

Krásná báseň, jako obvykle (= Smutná, ale takový někdy život je. Nebuď smutná, drahá Rozmarýnko! (=

16.02.2021 07:10:05 | Roser

Děkuji ti za laskavý komentář, drahý Rosi :).

16.02.2021 08:08:18 | Rozmarýna

... intuice, která se ptá proč? ...
... možná ze strachu co přijde, nám je tak smutno ...

15.02.2021 19:18:45 | Marcella

Děkuji za zastavení i komentář, milá Marci.

16.02.2021 08:06:09 | Rozmarýna

Návštěvnost