Miluješ miluji

Blizoučko tě cítím,
vždyť víš,
co nastane mezi Nás,
jako element supernov,
kde propojené sahá,
až na malíčku jedinečnosti,
prstencem zirkonu,
který ti navléknu,
a stanu se tebou.


Vždyť víš,
jaký rozmach citu sdílím,
přes pokrájené srdce,
v červenajících lících,
šeptem láskyhynoucí něžnosti.


Kdo by pomyslel na mizející sníh,
kde tající jsoucno,
vyzrazuje nejtajnější hlubiny,
pod mořským vlnícím dnem.


Chci s tebou být,
ve dne i nočních přístavech,
po poletujících líbánků,
vždyť jsme koruna,
vždyť spjaté sahá k očím,
a omračuje zásnuby v milovaném.


Miluješ
miluji

divoulince šimrám tvé vlasy,
od prvotního dojmu,
kde jsem byl milostně zasažen.


Pluj má neutichající říčko,
noř se semnou a čeřij,
ty světy divů a pekla,
co neuhasí nekonečné plameny,
na které se vsadí svým životem,

a zasadí plody ovocí,

ulpívajících slz,

v Nás.