Černé jezero

Letím.

Hladina černého jezera je lesklá jako sklo.

Třištím se o ní.

Sněhobílá pírka se odráží od toho olova.

Stojíme naproti sobě.

Kulka cos vystřelil mě provrtala skrz.

Kácím se a nořím do černých vod.

Padám po zádech.

Zuby trhají koloucha.

A ty mi pořád nevěříš.

Myslíš, že jsem naivní malá holka.

Uprostřed černého jezera roste světelný strom.

Jeho kořeny jsou nekonečně hluboké.

Jako láska, jako zoufalství.

Jeho koruna se rozpouští v nebi.

Přicházím po dně k tomu kmeni.

Vířím bahno.

Sedíš sám ve své cele.

Dveře jsou stále otevřené.

Vstupuji do stromu.

A rozpouštím se v něm.