Ztracená

Anotace: Vždyť víš,že mluvím s tebou.

Sbírka: Slova moje vlastní

Pohladil jsem zamračenou po tváři,
její rty byly tak horké,
z očí jí vytryskly hvězdy,už září,
její tělo se jí zachvělo jako v žaláři...
z šatů.

Rozestřela svůj úsměv z růžových květů,
nestačil jsem jejímu dechu,
slova se ztratily,nohama pletu,
křičet chci tvé jméno celému světu...
vždyť víš.

Potkáme se někde a budu hledat věty,
ve větru posbírám odvahu
znovu tě políbím na rty - tvé květy,
ztratíš se v davu,počítám vteřiny...
a hodiny letí.