Návštěvnost
NEJKOMFORTNĚJI JE V RAKVI
NEJKOMFORTNĚJI JE V RAKVI
NEJKOMFORTNĚJI JE V RAKVI
sotva tě život vyplivne na svět
hned se tě snaží balit do škatulek
konformních
pro lehčí přežití
mnozí se ale derou stále ven
na svěží povětří
nechat se deštěm smáčet
i sluncem osychat
jakmile zasvítí
zmámeni tisícerem vůní
komu však zalíbí se v krabici
měkce vystlané
pro sebe pevně uzavřené
ten už odpočívá v rakvi
zaživa dobrovolně pochován
svobodu vlastních rozhodnutí
si každý uplatňuje sám
Praha, 8.3.2018
https://www.youtube.com/watch?v=-cjDbJtGwCk
Komentáře (22)
Komentujících (9)
Doporučit
TiskKrásně moderně bulvární název, to oceňuji.:-) Rakev jako symbol škatulek, krabic, předsudků, hm. Ještě jsi zapomněl na uniformy a formuláře. Aby byla "svoboda" úplná. :-))
11.03.2018 10:40:31 | Lighter
Těmi se dá rakev taky vyfutrovat, když na to přijde... ;-))
14.03.2018 15:45:36 | Amonasr
k té svobodě vede jedinečná cesta, jako ke každému člověku ... pomáhejme si vzájemně ... pootvítat víka ... úsměv.z
10.03.2018 07:53:25 | zdenka
Ano - pomáhat se však dá jen těm, kteří o to stojí... :-)
10.03.2018 15:07:14 | Amonasr
Za poplatek si člověk v rakvi může poležet, aby věděl do čeho jde, než se rozhodne pro krematorium. Občas přemýšlím, kolik hřebíčků já v té své už vlastně mám... :-)
09.03.2018 18:57:32 | Kubíno
:-D Předpokládám, Kubíno, že ještě žádný... Pokud tedy nekouříš... ;-))
09.03.2018 23:06:18 | Amonasr
hezký...líbí se mi :)
malý poznatek ze života: ne každý má na to kule...
09.03.2018 18:24:22 | Malá mořská víla
Díky :-)
Ať si pak ale nestěžuje - každému, co jeho jest... :-)
09.03.2018 18:31:04 | Amonasr
V týhle básni se tak trochu vidim. Furt vylézám ze škatulek a kýhovýra buhví, kdo mi to nakukal, že se deru proti proudu.
09.03.2018 16:03:26 | jondys
Tak to je bezva - rozhodně Ti tedy žádná nuda při pobytu v rakvi zaživa nehrozí... :-))
09.03.2018 18:23:36 | Amonasr
...to mi připomnělo, že si mám koupit novou paličku...mám doma tu kovovou - prý to je kosmická mi říkala neteř...a do kosmu se nechystám:)Ami - já bojuju! jak to říkal děda v Homolkových - já bojuju! život je krásnej, i když stojí za hovno! JOOOOOO !!!!!!!!! je tak úžasnej, barevnej, snivej, lákavej, vzrušující, překvapivej, láskavej, zákeřnej...ach...vidíš...a zase to dmutí v hrudi...**ST**
09.03.2018 13:04:31 | Anděl
S tou paličkou ale opatrně, Anděli, abys s ní neposlala někoho až na oběžnou dráhu... ;-)) Dík za krásně emočně nabitý komentář :-)
09.03.2018 18:19:33 | Amonasr
Ami..je to tak, že pokud dostanu vztek a věř, že je to opravdu málokdy, ubližuji sama sobě. nevím proč...nejraději bouchám pěstí do zdi...zatím jsem si nic nezlomila, ale tou bolestí vztek okamžitě zmizí:):):)
10.03.2018 07:05:46 | Anděl
:-D Já jsem jednou v rozhořčení praštil o zem před skupinkou lidí, co mě vytočili, velkou porcelánovou vázou, kterou jsem měl nejblíž při ruce. A uklidnilo nás to okamžitě všechny do jednoho... Ale to už je asi 40 let, nebývám jinak moc vznětlivý... :-D
10.03.2018 15:04:31 | Amonasr
:):):) to já před čtyřiceti lety jsem vždy šla štípat dříví....a to mně uklidnilo. dnes máme plyn, takže to je škoda...štípání dřeva - vždy když ten špalek praskne - to je tak... suchý praskající zvuk, je to jako když si podáš ruku s někým kdo ji má pevnou, suchou a teplou a podá Ti ji otevřenou celou dlaní...takové lidi miluju...když ale ucítím leklou rybu, nebo podání jen konečkami prstů.....ne, je mi smutno. přestože ten člověk je třeba zábavný - prostě něco tam už je...možná jsem paranoidní:)
11.03.2018 07:26:48 | Anděl
Dříví jsem štípal už víc než před 50 lety - a bavilo mě to, na rozdíl od řezání ;-))
S podaním ruky to mám úplně stejně - leklá ryba ve mně okamžitě zaseje nedůvěru vůči dané osobě... :-)
11.03.2018 17:40:36 | Amonasr