zpátky

Anotace: ...

po probdělé noci
snídali jsme nazí

do místnosti svítilo
otevřeným oknem
(v podzimním úhlu)
slunko
a záclona se ve větru
jemně mihotala

zvenku k nám
vzdáleně
doléhal svět

nemělo smysl
oblékat se
ještě jsme nebyli
jeden druhého plni

já jsem snídal kávu
s cigaretou
a četl Ti Charlesovy básně
Ty jsi experimentovala
s těmi svými zdravými věcmi
a nevěřícně kroutilas hlavou
o čem všem poezie může být

každou chvíli
jsem se odmlčel
potáhl z cigarety
a podíval se na Tebe
kterak roztíráš na chléb
bylinkovou pomazánku s tofu
ale hlavně
pozoroval jsem Tvá ňadra
jak vzdorovala
svojí tvrdostí
průvanu

v kontrastu se mnou
reprezentovala jsi něco čistého

naše spojení
bylo lehce zvrácené
ale hlavně
nás činilo šťastnými

najednou někdo zaklepal na dveře
přestal jsem číst
a oba jsme na sebe pohlédli
já udiveně
a Ty
ses hezky usmála
bylo v tom: ,,neotevírej,,

chvíli jsme mlčeli
a pak bylo slyšet
vzdalující se kroky

položil jsem knihu
vstal jsem
chytil Tě za ruku
a odvedl si Tě
zpátky do postele...