V závětří ticha
došla mi
všechna slova
když jsi naposledy
překročil můj práh
a já -
- už je nechci
znovu opakovat
a mluvit do větru
co láme větve
stromům
v korunách
....slova ve větru...buď se vrací a mohou i "udeřit"nebo je to bez povšimnutí odvane neznámo kam......Niky,znám to.....Ji.
09.12.2018 09:02:14 | jitoush
Milá Jituško, za život toho zažijeme tolik, že to často koresponduje a prolíná se se zážitky ostatních. není ten život parádní záležitost?:-))
10.12.2018 16:07:11 | Nikita44
úleva...nebo bolest...vše má svůj čas
08.12.2018 22:05:24 | Danger
...čas je relativní, všechno může začít znovu:-))
10.12.2018 16:04:59 | Nikita44
... len ticho pozerám :)
06.12.2018 20:20:54 | maryshka008
...děkuji milá maryshko:-)
10.12.2018 16:03:43 | Nikita44
někdy tlacháme, leč opak nám dává mnohé...
05.12.2018 21:03:20 | zelená víla
Pravda Vílenko:-)
10.12.2018 16:03:20 | Nikita44
Velmi ze života. Básní ti to krásně.
05.12.2018 15:54:00 | A42
Potěšilo, milá Zdeni:-)
10.12.2018 16:02:58 | Nikita44
Kdo by stál o začarovanej kruh...:-)
05.12.2018 15:03:41 | básněnka
..věř, že ani já ne:-)
10.12.2018 16:02:21 | Nikita44
Mám ráda stromy, jejich tichou majestátnost, která mi připomíná pokoru...
Rozumím Tvé básni, je mi něčím hodně blízká... a je krásně napsaná :-)
Krásný Advent, milá Nikitko :-)
04.12.2018 07:12:19 | Helen Zaurak
Milá Helenko, děkuji za zastavení a porozumění:-)
10.12.2018 16:02:41 | Nikita44
... šup na otevřené moře ...
... napnout plachty ...
... a křížem krážem obeplout oceány ...
... z plna hrdla křičet ...
... jak krásné je žít ...
... ne přežívat ...
04.12.2018 07:08:16 | Marcella
...ano, krásné je žít:-)
10.12.2018 16:02:02 | Nikita44