jak udivené děti svítání

jak udivené děti svítání

a my 
jak udivené děti svítání
přicházející z města
usedli jsme do zelené trávy
stůl židle ruce nohy v jedné rovině

ještě nikdy
nebyla obloha tak blízko
snědli jsme housky se salámem
a dýchali už jenom
hořkou a trpkou opojnou
vůni země

možná nám dnes nikdo neuvěří
že spřízněni s krajem
krajinou obejmuti
nechtěli jsme žít jen poezií
a bude nás mít za pozéry
což se zdá přirozené

když na to však s odstupem času vzpomínám: 
to víno čiré radosti v nás bylo

Autor kvaj, 23.08.2019
Přečteno 199x
Tipy 19
Poslední tipující: mkinka, Divíšek., Mooika, enigman, Jort, lawenderr, Marten, Fany, Iva Husárková, jitoush
ikonkaKomentáře (10)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Líbí se mi ... bez poslední strofky, taková ujišťovací ... ale vše bylo řečeno už:)

24.08.2019 11:35:27 | lawenderr

No jo, možná máš pravdu. Když já bych se nerad vzdával "vína čiré radosti". Díky.

24.08.2019 13:35:57 | kvaj

:-) moc pěkné :-)! ST

24.08.2019 09:28:54 | Fany

Děkuji moc.

24.08.2019 10:32:23 | kvaj

:-)

24.08.2019 11:18:41 | Fany

:-)

24.08.2019 13:34:24 | kvaj

..tak o tom něco vím......ji./úsměv/.....vynořily se moje vzpomínky...

23.08.2019 19:25:14 | jitoush

Tvé vzpomínky? Jaké? Díky.

24.08.2019 10:31:48 | kvaj

ACH TO NÁDHERNÉ

23.08.2019 18:03:58 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA

Děkuji, Lenko.

24.08.2019 10:31:21 | kvaj

© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter