Návštěvnost
déšť
déšť
na hladině džbánu odráží se ode mě
nemoc
prázdný koše žádný houby
les si voní někde v dálce
a já o lásce sotva vím
když prochází se trnitou rýhou
v barvách rudých vín
o lásce sotva sním
je jako nůž když se zařezává
je jako Modrý Portugal
je jako žal
v klidu spím
než mi zas podzim sfoukne svíčku
než se zas nazuji do střevíčků
a zatančím na listech co zrovna tlejí
v plicích čerstvé ráno
v dlaních pěsti sevřené
i když už je dávno
všechno prohrané
Komentáře (5)
Komentujících (3)
Doporučit
Tiskmilá Avolo-moc se Ti omlouvám..po opětovném dnešním přečtení Tvé básně jsem
usoudil, že jsem byl bezděky škudlilem,neboť Tvůj text zasluhuje jednoznačně ST* promiň mi mou původní nepozornost..
přeji hezké nedělní odpůldne*
06.10.2019 12:42:35 | Frr
Jsem ráda i za to že že vůbec čteš mé básně děkuji ti za hezký komentář udělal mi RADOST :)
06.10.2019 21:47:06 | Avola
Je to kardinální otázka literatury: PROČ vlastně psát vůči světu a životu odpovědně, proč si jen tak neplácat, když přece můžu?!
Moudří lidé, učenci ale i lidé lidé prostí, sedláci a služky cítí, že lež není dobrá a pravda je prostě lepší. Lež nepomáhá tomu kdo ji slyší, ani kdo ji říká. A tak i poslední vylhaný příspěvek na literu je zbytečný a neškodný jen zdánlivě.
Jistě není nutné být za všech okolností upřímný (ani to nejde) ale o tu čtenářovu důvěru usiluj. Aby ti věřil co říkáš a cítil že tvé slovo má váhu, že nemluvíš jen tak.
06.10.2019 12:35:17 | Karel Koryntka
Avoli je to opět nedůvěryhodné. To je podstatná věc hodná přehodnocení. Hrdinka chce vypadat jako utrápená, ale i v tom probleskuje snaha zaujmout a mezi řádky konzumní spokojenost. Tomu je možné se vyhnout jenom upřímností.
06.10.2019 07:45:23 | Karel Koryntka
Kájo já nevím proč by to mělo být upřimné a důvěryhodné.
Ve své básni mohu být klidně stokoruna v pokladně na straně dal.
Nepopisuji vždy čistou skutečnost tak to prostě je.
06.10.2019 11:10:38 | Avola