V mlhách osamění

V mlhách osamění

Ten stín ve mně, on tam zuby cenil,
čekal na svou oběť, v mlhách osamění,
za nic na světě by duši nevyměnil,
jen za Tvůj hlas a pramen vlasů,
v nich hledám svého srdce spásu,
kéž v hada by ses neproměnil.

Ach, probudíš i bouře v polích,
a vrátíš mému světu jas,
Ty nevíš, nevíš jak to bolí,
když čekám, Tobě napospas.

V mých vodách Tvoje oči topím,
proč Ty? Nikdy nepochopím,
jsem zrůda a Ty šílenec!

Ďábla dítě, přivábí Tě,
kdo ví, čí jsi milenec.
Autor Isabella Monvoisin, 07.07.2020
Přečteno 72x
Tipy 16
Poslední tipující: Amiradi, Jeněcovevzduchukrásného, její alter ego, teniska, jitoush, Donne, Emily Říhová, Tomcat, Guldrun, Iva Husárková
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

ISA navždy krásná..
Ach ale na todleto jsem v propasti krátký jak dlouhý a pod kůží mám co.
Ďáblovi děti asi si udělám postgraduál na inseminátora, voseju intergalaxii
prostě a nebudu se s tim vůbec párat..

13.07.2020 02:36:16 | milík

++++;-)ST

07.07.2020 20:31:06 | Tomcat

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.10 | Facebook, Twitter