zná snad někdo z vás tu
co je starší než včerejší den
co je lhostejnější nežli čas
utopit ho v chlastu
vypustit jej dírou z duše ven
časem se čas vrátí krutě zas
když příliv odchází
za ním se osamění skrývá
jak voda s modří nebe splyne
mrtvý klid na hrázi
loď pluje k šarlatu a zpívá
prý čas přinese časy jiné
Čas se pohupuje na vlnách,pěkně vystižené,jemná práce,rád jsem četl.
22.10.2020 10:57:52 | Akrij8
Děkuji. Asi bych to neuměl formulovat tak, že se čas pohupuje na vlnách. Ono to tam asi v té básničce je, nicméně tvoje vyjádření je důkazem, že básnička (podobně jako obraz) nežije jen tehdy, když vzniká, ale každým čtenářem, kterého nějak osloví.
22.10.2020 11:25:59 | kvaj
Dobře plynoucí myšlenky
27.09.2020 14:16:33 | mkinka
za druhou strofu by se nemusel stydět samotný Rimbaud* celá báseň se mi moc líbí
ST* :-D*
27.09.2020 10:38:31 | Frr
To jsou lichotivá slova. Děkuji. Rimbaud se nejspíš nestyděl za nic, co jsem tak o něm četl. Ostatně poezie byla jen krátkou epizodou jeho nedlouhého života, a přesto je úžasná.
27.09.2020 11:06:03 | kvaj