Uzel

Uzel

 

 

Ztrácíš čas, drahý přelude lstný.

Vkradený z dávna na sedle jsi

v poklusu i kolem vítězný. 

Myšlenka tebou okupovávaná

tebou rdoušená je v převaze, 

pochyba nesáhne tě, tvá 

nota recituje nesnáze, jsi hříčka,

jsi tíha co nabírá na váze, jsi 

klička co v rovině motá se, 

jsi, co jsi? Sfinga co tají, hlad 

který hlodá se, lží jsi jenž 

vlastní pravdy bez okolků hájí. 

Povídám, ztrácíš čas, přelude,

můj chorobný spánku, prach 

jsi, co z popela zvedá se, 

žíla, co nemíří ke kahánku, 

západ, co klíčem zapadá

v zámku, jsi, co jsi? Radost, 

smavá, prázdná, jsi a ztrácí

se čas, jsi svázancem po

kterém dech dychtí si zas. 

 

 

 

Autor Nevyhledáš, 12.05.2021
Přečteno 58x
Tipy 7
Poslední tipující: mkinka, Iva Husárková, Klára Němcová, šerý, Frr
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

V díle přeskupený slovosled, nabírá archaického ztvárnění poezie. Další bezvadný dílek k zdejší bohaté tvůrčí nápaditosti a pestrosti.

"... jsi a ztrácí se čas / jsi svázancem / po kterém dech dychtí si zas." Parádní*

12.05.2021 13:12:37 | šerý

Na rovinu Vám povídám že nejenom že každým Váším výskytem je má malá radost přifouknuta ale i že každý Váš výskyt je mi myšlenkou do kasičky. Těším se Vámi, otevřeně.

15.05.2021 21:37:54 | Nevyhledáš

© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter