Návštěvnost
zima
zima
tak blízko...vteřina
půlúsměv od zázraku
proč znovu začínat
chtít dotýkat se hvězd
zima si křupavě
odsněží dolů z mraků
pak hlavu na hlavě
a zuby zatnout v pěst
tak prázdno...v obočí
jen jizvy z dnešní cesty
kolikrát nahoru
se ledy odváží
jen se tak zatočí
silnice mezi městy
přes padlou závoru
k mrtvému nádraží
Komentáře (11)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskMoc hezký. A skvělý výrazy: "půlúsměv" "odsněží"...
17.02.2023 16:59:15 | Koala
díky ;)
17.02.2023 18:23:33 | stormeater
-)
16.02.2023 15:27:16 | Pech
Pěkně napsané a líbí se mi zejména druha strofa*
Rad jsem přišel*
16.02.2023 12:45:08 | šerý
děkuji ;)
16.02.2023 15:10:03 | stormeater
...Text Tvůj na mne působí velmi sugestivně /hned mě navštívily pocity z mých starých zavátých trucovitých nočních poutí/* ST*
16.02.2023 09:53:25 | Frr
tak doufám, že na ně vzpomínáš s úsměvem...také jsem měl období nočních cest...dodnes žasnu, že jsem přežil ve zdraví a celý...děkuju
16.02.2023 10:24:44 | stormeater
Závorou cesta přepažena
na cestě leží
jak padlá žena
Závora leží
a čas běží
Tvář tvoje zrudne
a pak zbledne
Když chvíli počkáš
závora se zvedne
16.02.2023 09:13:27 | kozorožka
:))
16.02.2023 09:19:08 | stormeater