až k půlnoci mi začne svítat
do kolika znám odečítat
a do kterého poloměru
vkreslím svou touhu po průměru
po páté znovu stejná slova
dnes vážně hodí se mi znova
když sestavený ze slov, znaků
den odezírám z letu ptáků
jsou na mém mase kousky kůže
prý zbytky snů mrtvého muže
jako každý se umím zdobit
své rány můžu vynásobit
své jizvy, šrámy, mrtvé kdysi
všechny ty díry, ocas krysí
odřené uši, prasklé stehy
a propast nepotřebné něhy
„Zranění je to místo, kudy do tebe vstupuje světlo.“ Rúmí
18.03.2023 10:37:03 | Sonador
Dobrý.
Snad se pocit změní...
17.03.2023 17:07:18 | Koala
každou vteřinou ;)
17.03.2023 19:31:26 | stormeater
Super :)
17.03.2023 13:49:01 | Marry31