ukápl ze dne rána kus
jak z plástve sladký pocit
říkám si Teď být tady zkus
když konečně jsi procit'
na stěně sítí pavoučí
proletím...ruce v týle
sám sobě v duchu poroučím
nemyslet v černobílé
svět nejsou pouze kontrasty
zlomy a ostré hrany
říká mi srdce: Teď zas ty
zkus býti milovaný
otevřít duši zázrakům
a zpívat v čistém duru
svůj smutek pustit do mraků
koukej...už stoupá vzhůru
Skvělý obraty. Parádní rýmy a zpracování.
20.03.2023 08:07:40 | Koala
Jé to je ke kafíčku.
20.03.2023 06:40:36 | mkinka
To já si často takhle už po ránu, raději zpívám v čistém a neponurném sopránu. Máš tam krásné obraty a báseň mně zaujala*
19.03.2023 16:15:03 | šerý
Koukám**:)
19.03.2023 09:16:24 | jenommarie
Krása storme, nejen dávat, ale i si vzít. Nejen v akčním žití, lze pocitu lehkosti od života mít.
Tak si tu ještě v posteli dávám ruce v týl a říkám si, vítej slunce, dnešní neděle, začínáš slibně.
19.03.2023 08:57:57 | Vivien
přesně tak ;)
19.03.2023 13:10:19 | stormeater
Krásné verše...
19.03.2023 08:27:40 | blues
Ta je hezká...
19.03.2023 07:29:59 | Stanislav32