Je to zvláštní
každé ráno otvírat
ty samé oči
nepokusit se o víc
pak už jen sledovat
záře měsíců
konjunkce Jupitera
unikat
bez menšího důvodu
dál vnitrem
mozkového laloku
Je snazší být člověkem
nežli jeho stínem
pokrývat svůj povrch jiným
nevidět vzdálené horizonty
příznačně zbloudilých snů
o své evoluci
Předci se snažili být uvnitř
nebylo jich mnoho –
tvořili cíp
jenž se proléval
průrvami myšlení
stěny pak zhořkly
pozbývajíc platnosti
Nechtěl jsem se ptát
kde je sen
jen zastavit snění
o nadbytku
a péči přenechat těm
co zbyli…