nechci být zase jediný
kdo klenbu noci podpírá
když polámané hodiny
vzpomínka v hlavě vydírá
když rozsypané vteřiny
jak střepy sklínek na zemi
v iluzi šťastné rodiny
už lepit znovu nejde mi
Pěkné, ač neveselé. Super název... a "rozsypané vteřiny" jsou dobrý...
21.03.2023 18:52:53 | Koala
díky
21.03.2023 19:07:09 | stormeater
Pocit, že je na vše člověk sám.
To jsi napsal dobře.
Dokud se dá a je co slepovat.
Člověk se bude snažit.
A občas to překupí...
Každý zná svůj příběh.
Třeba se vše urovná. Přeji TI, ať ano.;)
21.03.2023 10:06:13 | jenommarie
děkuju...je to vlastně trvalý stav...z mnoha důvodů, některých osobních, jiných objektivních, nechci ukončit dlouhodobý vztah a tak to nese i situace, kdy člověk prostě neví, jestli řvát nebo nebýt
21.03.2023 10:32:49 | stormeater
Je to těžké.
Znám to též a bála jsem se udělat jakýkoliv krok i v blíž.
Ale v každém vztahu je to individuální
a danými okolnostmi.
Ať máš tu energii bojovat
i přeji, aby druhá strana
našla a věděla..
vnímat se navzájem a chtít.
To je asi též ta cesta
která se vytratí.
Ať si ty kroky opět k sobě najdete.
Není nic snadné.
**
21.03.2023 10:40:47 | jenommarie
Oprava: tu energii přeji vám oboum.
21.03.2023 10:52:19 | jenommarie
já stále říkám, na zásadní rozhodnutí, třeba správné načasování
21.03.2023 09:42:16 | Vivien
ano...díky
21.03.2023 15:46:57 | stormeater
A to je těžší, než samotný rozhodnutí, protože pak i správné rozhodnutí může být špatné.
21.03.2023 10:43:40 | redandreablue
vlastně .. ano
21.03.2023 13:47:08 | Vivien