Jak Diogenes do sudu
schovám svou touhu čníti
a zcela oddán osudu
bezuzdně začnu píti
Snad na dně lahve najdu cíl
a odrazím se vzhůru
jen abych paměť nepropil
a nezměnil se v stvůru
V totálně prázdné stvoření
co kdo chce čím chce plní
v rozumu stálé zatmění
a v očích pouze zrní...
Až budeš na dně. V prázdném sudu uslyšíš prázdnotu své mumlající ozvěny. Zůstaneš bez peněz, důstojnosti. A bez ženy.
Pít jen pro jiskru v oku, nechlastat na doraz. Jen tak zazpívat si, a nebýt pod obraz.
Rád jsem si k tobě nahlédl*
01.06.2023 23:01:37 | šerý
osobně piju rád dobré věci a tak, abych si to užil...jako se vším jiným, i zde slova o dobrém sluhovi mají v sobě pravdu
01.06.2023 23:05:48 | stormeater
Tak, tak!*
01.06.2023 23:13:40 | šerý
ze zrní semínko do úhoru zaseté..ze semínka semeno sváru...pak uvidíš..ST*
01.06.2023 21:42:33 | Frr
zrní je sloveso ;) :D
01.06.2023 21:58:39 | stormeater
tak to se omlouvám-pravdou je, že "v očích pouze zrní"-je obraz poněkud příliš přebujele surreálný-a já se ho chytil a má glosa pak ústila kamsi značně mimo..:-D*
02.06.2023 01:15:45 | Frr
ty pamatuješ dobu, kdy před vysíláním v tv běžel monoskop...a před ním běželo zrnění...to jsem myslel...
02.06.2023 07:03:51 | stormeater
a to je nejkrásnější chvíle, kdy jedno inspiruje druhé... duše básníka je vnímavá a sama nejlépe vymaluje kulisy nové reality ;) Zrní je zrní, mohou tam být obě a každý si přečte to své :))
02.06.2023 06:51:10 | stormeater