na břehu

na břehu řeky

čekal jsem

než přešly vlny

než vyšly hvězdy

než hladina stříbrně zpívala

tam na trávě pod horou

ze všech chvil na světě

nejvíc jsem byl sám

Autor stormeater, 05.06.2023

Přečteno 70x

Tipy 22

Poslední tipující: jort1, Alala, jenommarie, Misha, Marťas9, Jeněcovevzduchukrásného, Marten, Dejvis, šerý, Psavec

Komentáře (5)

Komentujících (5)

Komentáře

Tato samota
ale nemá tak špatný obraz;)
..možná nejčistší.

05.06.2023 21:44:18 | jenommarie

moc se mi líbí-inu zas "pořádná" poezie*** ST*

05.06.2023 10:50:18 | Frr

Problém je, že ve fyzickém viditelném světě jsme sami vždy, ale v tom druhém jsme vším :)

05.06.2023 10:49:09 | Constantine

Hezká zkratka; a je v ní všechno. Ještě by to chtělo muziku, jak ve starších francouzských filmech s J.P. Belmondem.

05.06.2023 10:17:29 | Kan

Všechno plyne
všechno zmizí
i to blízké
i to cizí
Zůstane jen
duše ryzí

05.06.2023 09:49:03 | kozorožka

Návštěvnost