orizuru

rozum se ztratil mi za horami

v samotě skládám si origami

přehýbám přes sebe papíru list

jak z lístků čajových můžeš v něm číst

jeřábů tisíc ti složím, ženo

Sadako kouká mi přes rameno

všechna tvá trápení odnese čas

pod horou Fuji tě políbím zas

vrcholek v mlze spí, slzy jsou blíž

nežli se rozední, zlomím svůj kříž

jeřábů tisíc jsem složil a vím

že už se bez tebe neprobudím