Našel jsem mrtvou holubici,
její písni, nepochybně, došel čas.
Jen tak ležela, sirá, na ulici,
a s ní zanikl i její, živý, hlas.
Co zbyde, když umlkne hlas,
hlas života, co došel svého klidu ?
Alespoň nota na důkaz,
že s písní netřel mrzkou bídu.
Mrtvou jsem našel holubici,
v zobáku snítku neměla.
Sirá ležela, jen tak, na ulici,
s křídly napjatými, jak křídla anděla.
31.05.2026 20:49:34 Hana Míšová
Taky mám ten pocit.
Snad mladá holubice tu snítku zvedne, vzlétne a zazpívá z plných plic.
31.05.2026 21:39:28 Kan
Ta, už, ne, ta zpívá na nebesích, ale i tak děkuji za komentář. :-))
31.05.2026 22:00:19 Hana Míšová
Omlouvám se, špatně jsem se vyjádřila. Myslela jsem nějakou jinou, živou, třeba její dceru.
31.05.2026 22:28:51 Kan
Za takový komentář není potřeba se omlouvat, neshledal jsem žádnou závadu. Chápal jsem to, jako názor, nebo pochopení. No, možná byla moje odpověď strohá, ale nebyla ve zlém. Váš nápad by mohl být pokračováním příběhu. :-))
30.05.2026 21:44:52 AlešValčík
Holubice... jako symbol míru a svobody...ležela mrtvá na ulici... :( silná báseň
29.05.2026 16:32:14 šuměnka
s těly tak zaniká - hlas, očí jas i krve putování
tělesná kronika - přepíše záznamy a médium pozemsky zdaní...
**
tak jsi jí doufám zazpíval ;)**