Inspirace.

Třikrát běda člověku co chtěl jen v klidu žít když se můze do drápů jej zachce polapit, rázem v trysku šíleném je zatracený klid a tvorby vášeň ohnivá jej hrozí pohltit./Byla duše básníka se smrtí smířenou a spala jako zabitá ranou dobře mířenou nežli bleskem inspirace plamen rozdmýchá verše divě produkuje až se rozkmitá, slova mysli rychle zapisuje jak chvíle utíká.Kdyz však u brán zřídla fantazie s vizí procitá ryzí pramen pochopení jí z dlaní uniká./Možná téhle poezie bude ještě víc z jara kvete Hortenzie, rdíš se noci světlem svíc, ale všichni umnelci jen vijí na měsíc realita zázraku se nedá vyměřit.Lze se jen snu dotýkat a vděčný za něj být,zlato z hlubin dobývat však sotva vyjádřit./Každý touží po milosti s tím se počítá,srdce je lovec osamělí moc si vybírá.Zaujatý představou co smyslu nemívá neoceni poklady až jich pozbývá.A nepřejte si nálady jimiž pak oplývá-přijímejte poučení když víc nezbývá.