Anotace: ...
V jednu chvíli cítím, že tě mám blízko
A pak tě zase ztrácím.
Stejně jako poznám, že bude pršet, když ptáci letí nízko,
K nebesům o znamení se obracím.
Chci se tě dotknout na tajných místech,
Ze strachu utíkám.
Už nechci zůstávat v temných stínech.
Být až tou poslední na tvém seznamu odmítám.
Slunce pálí mou kůži,
Přesto třesu se zimou.
Hladová po jediném doteku,
Přeji, ať jsi šťastný s jinou.
06.07.2026 13:41:21 AImiros
Celá báseň má mnoho krásných momentů, o kterých lze dlouho mluvit... Na mne nejsilněji zapůsobilo, kdy si vypravěčka uvědomí vlastní hodnotu (".. poslední na tvém seznamu odmítám.“) a přesto není v ní nenávist, dokáže druhému popřát štěstí. To není jen text o zklamané lásce, ale o vyzrání člověka. Proto závěr nepůsobí jako porážka, ale jako bolestné, přesto důstojné rozloučení. Tohle je krásně a citlivě vystavené. Gratuluji!
03.07.2026 22:18:51 neonovej
Jsou i jiní kluci, třeba na literu.
03.07.2026 15:21:42 La Suneteto
Velkorysost je velmi ušlechtilá vlastnost. Ale ocení ji jen obdobně velkorysí.