Vzpomínky

Který vlak směřuje
k slzám?

Ticho.

Láska je proces
nejen v tělesnosti.

Dotýkal jsi se s pečlivostí.

Dávno přepnutí
zůstalo jen na papíru.

Proč u televize brečíš?
Jsi smutná, lásko.

A stejně
jako obraz na stěně
mlčíš
jako nicota
mezi dveřmi.

Propast bez mostů návratů.
Škoda, že nemáme
správnou záplatu.

Abstraktní malba tluče do srdce.
Malíři, prosím.
Ještě jeden akt bez šance.
Jsem hruška v poli,
co do náruče si bere poezii
a stříká slzy.

Víš, že pořád bolí.
Konec mezi námi.

Tvé oči jsou stále
v barvě i vnitřní katedrále.