Anotace: Ze sbírky básní mojí mamky.
Marie Karlíková
HUDBA.
Z hloubky vychází
a fialovým svitem
proniká -
hedvábně hladí,
šarlatem se zalyká -
a unáší sebou
v nestřežených chvílích
i věčnost snad.
Laská něhou,
burácí vášní,
tmí se hněvem -
tančí láskou
a v kopretinách bílých
odchází
v náruč dálek
tichá a pokorná,
kde do hlubin měkkých
ukládá -
co chtěla dát.