Dívka na Hlavním nádraží

Dívka na Hlavním nádraží

Veselá holka z chaloupky pod skálou
Co nosí jen pruhována trička se šálou
Chce šířit radost
Chce poznat svět
Chce vběhnout do života hned teď

Ve velkém světě se teď nachází
Když v holinkách stojí na Hlavním nádraží
Chce pochopit pány choulící se na lavičce
Chce jim dát radost a odvahu projevit se
Chce poznat každého kdo ve spěchu kolem ní prochází
Všichni mizí pryč z Hlavního nádraží

Vyjde ven a rozhlédne se :
Vidí tolik věcí co její hlava ani neunese
Velký dům co zdobenou má omítku
Pána co nahlas čte šíleně smutnou povídku
Dva co milují se veřejně
Vrány co snídají mrtvolu holuba lhostejně
Dítě jak křičí a vzdoruje
Opilce jak z hlouposti se raduje
Zbohatlíka co háže na zem čerstvé jídlo
Hrdličku co od střepu má poraněné křídlo

Nechápe svět ve kterém teď stojí
Proč ženy na ulici mužů se bojí
Proč lidi nebaví se se svými sousedy
Proč dívají se na ní nepřejícné pohledy
Proč lidé řeší jen druhých oděvy
Proč na tvářích nemají úsměvy

To je svět ve kterém mám žít ?
Takovou mě chce svět mít ?
Bez radosti
Bez nadšení
Bez laskavosti
Bez nápadu
Mít jen sklonemdou hlavu a ztrácet se v davu ?

Na to nemám náladu !

Chci v tomhle světě vynikat
Chci do všech srdcí pronikat
Chci rozdávat radost A prožít lásku
chci být holka co nemá na čele ustaranou vrásku
Chci mít pouze vrásky kolem očí
Chci udělat díky sobě svět hezčí !
Chci aby lidé před problémy nezavírali oči
Chci aby každý se na chvíli vrátil zpět
a vnímal dětskýma očima svět
Svět takový než vystoupili jsme na hlavním nádrží



Kristýna Líbalová