Krkonoše

Anotace: Loni o prázdninách jsme navštívili s rodiči Krkonoše, je vidět, že je to psané už loni.

Krásné jsou chvíle na výletě,
chvíle strávené s rodinou.
Krásné jsou hory v zimě, v létě,
vzpomínky z nich, co nehynou.

Čistá je v horské říčce voda
na žízeň nejlepším lékem.
Čistá je i horská příroda
neposkvrněná člověkem.

Sněžka, nejvyšší naše hora,
zdá se lidem veliká snad.
Větší však touha lidského tvora
na její vrchol vyšplhat.

Malé jsou v strmých svazích kleče,
každá tak slabá, přikrčená.
Menší však v horách jsi ty, člověče,
jako ve vichru kupka sena.

Když nahoru stoupám po úzké cestě,
nohy se pletou, sotva je zvednu.
Pot ze mne leje, jazyk na vestě.
A vrchol stále v nedohlednu.

Když ale stanu na vrcholu
a jedním okem mrknu dolů,
tuvykřiknu z posledních sil:
"To byl ten důvod, toť můj cíl!"

***

Krásné je šplhat po hřebenech,
krásné jsou toulky krajinou,
výhledy z výšek, co berou dech
a vzpomínky. Ty nehynou...