Slunečnice

Slunečnice

Anotace: „Člověk je tak starý, jak se cítí jeho Srdce“.

Sbírka: Příroda

Pod listy Slunečnice–
Se skrývá moje Srdce,
Nejsem žádná Kopretina–
Moje Zlatá Slunce vzývá…

Ty jsi včelka malá,
Nožičkama mi květy lechtáš-
Křídly mi něco šeptáš…
Tvoje duše je čistá.

Točím se za Tvým pohledem-
Jako se točím za Sluncem,
Mraky mi brání ve výhledu-
Pohledem je rozeženu.

O moji slávu stál sám Picasso-
Napsal o mně i pan Figaro?!?

Proč jenom nejsi Slunečnice?
Aby nás tu bylo více!
Smutně mi je-
...na zahradě.

Proč také nejsi třeba větřík?
O mé listy se můžeš opřít!
Kéž by mi Tě…
Přesadili ke mně!

Vběhla jsi do zahrady…
Přerušila mé představy,
Prsty mi lechtáš-
A něco si šeptáš…

Otočíš mi k sobě květem-
Škoda, že už není květen.
Maluješ mi jako Picasso-
A přitom si zpíváš Figaro…

Proč jenom nejsi Slunečnice?
Co bych mohl chtít více???
Bolí mi z toho Zlaté Srdce!
Proč Vlastně – Miluji Tebe???
Autor Crazymike, 16.06.2020
Přečteno 203x
Tipy 10
Poslední tipující: Tragejiri, Jaruška, Iva Husárková, Tomcat, Emily Říhová, jenommarie
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Velmi pěkná básnička, taková ,, rozverná."
..ST..
Souhlasím s anotací...

17.06.2020 20:25:48 | Jaruška

díky, všechny vejžblebty, které nenesou jméno jsou ode mě :o)

17.06.2020 20:30:29 | Crazymike

:-)))

17.06.2020 20:34:34 | Jaruška

Platonicky roztomilé čtení. Fakt hezká metafora.

17.06.2020 03:45:26 | petrzal

Děkuji, člověk by měl být květinou, aby se k nim naučil chovat :o)

17.06.2020 04:44:03 | Crazymike

© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter